Děti, mládež i dospělí s mentálním postižením představují mezi postiženými jednu z nejpočetnějších skupin, a přesto se toho o nich ví poměrně málo. Představy „normálních“ lidí o mentálně postižených bývají opředeny mnoha nejasnostmi, záhadami, předsudky a nezřídka i neopodstatněnými obavami. Poměrně často se dosud můžeme setkat dokonce i s radou, aby rodiče postižené dítě raději „dali do ústavu“. V dnešní moderní době a krokem kupředu se veškeré ústavy přejmenovaly na DOMOVY.

Autor: Jana Molerová

Adolescence je fází hledání a budování identity. Základem identity je sebepoznání. Jedinec musí vědět jaký je, aby mohl uvažovat o své budoucí identitě a déle ji rozvíjet. V identitě se odráží subjektivně zpracovaný obraz sebe sama, k němuž přispívá i hodnocení jiných lidí a další, objektivnější informace. Adolescent dovede uvažovat logicky správně o různých věcech i o sobě, ale dopouští se chyb, které vyplývají z jeho emočních prožitků, z jeho ukvapenosti a zbrklosti. Prožitky adolescentů jsou autentické ve smyslu jejich nefalšovanosti a intenzity.
Autor: Eperješiová Michaela

Náplní této práce je analýza dotazníkového šetření, zhodnocení pohybové aktivity s kočárkem na základě použití krokoměrů a nastínění základních fyziologických, sociálních a psychologických změn.

Zrození nového člověka nelze brát na lehkou váhu. Je to v podstatě poslání. Proto je potřeba o ženy před porodem a po porodu neustále pečovat. Stejnou péči a možná větší by tyto ženy měly věnovat svému organismu. Před porodem se organismus ženy mění pozvolna devět měsíců a po porodu ze dne na den. Pro tělo ženy je to enormní změna a je potřeba, aby se s ní začala co nejdříve a správně vyrovnávat. Aby nedošlo k nevratným poškozením organismu žen při kompenzačních cvičeních, je nutné, aby ženy vyhledaly odbornou pomoc nebo publikace, zabývající se tímto tématem.

Cílem této práce je seznámit ženy se základními fyziologickými, sociálními a psychologickými aspekty, které po porodu nastanou a zároveň doporučit publikace s kompenzačními cviky pro jejich návrat k plnohodnotnému životu.

Autoři: Tomáš Doležal, Petr Konečný, Aleš Vencovský

S narůstajícím věkem klesá díky fyziologickým změnám schopnost kvalitního pohybu u každého člověka. Tento aspekt stárnutí má výrazný vliv na celkovou kvalitu života, proto je důležité dbát na správnou prevenci úbytku pohybové aktivity a kvalitní trénink u každého jedince.

V naší práci se zaměříme na fyziologické aspekty stárnutí, následná doporučené pohybové aktivity a možnosti tréninku na hřištích pro seniory, která dnes společnost seniorům nabízí.

Autoři: Radek Mézl, Jan Císař, Ondřej Chmela

Období předškolního věku je pro dítě velmi důležitým obdobím. V tomto období prochází dítě mnoha změnami, jedná se o změny psychické, sociální, ale samozřejmě i fyzické. Předškolní věk je charakterizován velkým množstvím pohybu a významným zapojením do společnosti v podobě nástupu do školy.

Autoři: Lubomír Winkler, Tomáš Popovič, Ondřej Doubravský

Podle Langmeiera a Krejčířové (1998) označujeme jako mladší školní věk období od 6-7 let, kdy dítě vstupuje do školy, do 11-12 let, kdy začínají prvé známky pohlavního dospívání i s průvodními psychickými projevy. Někdy hovoříme prostě jen o školním věku, ale povinná školní docházka trvá i v období puberty, které pak bývá nazýváno také jako starší školní věk. Vágnerová (2000) rozděluje školní věk na tři dílčí fáze: raný školní věk (trvá od nástupu do školy, tj. asi od 6-7 let do 8-9 let), střední školní věk (od 8-9 let do 11-12 let) a starší školní věk (od 11-12 let přibližně do 15 let).

Autoři: Kateřina Zubalová, Filip Wurzel, Jiří Hronek

Období po předškolních letech je zvláště významné. Děti jsou ve fázi vývojové integrace. Dochází k utřiďování a propojování různých vývojových dovedností, dítě může proto dělat složitější úkoly. V tomto období jsou děti už velmi soběstační. Mají zažité denní rituály, jako například oblékání, mytí, umí se také najíst sami. Řídí se pravidly, které stanovila rodina. Je na ně dobré spolehnutí. Zvládají lehké úkoly a povinnosti.
Autoři: Kateřina Kadlčáková, Barbora Fialová, Lukáš Hubatka, Magdaléna Malá

Senioři jsou skupina osob, která je charakterizována tím, že dosáhli penzijního věku. V naší společnosti obecně platí, že za seniora začne být člověk považován při přechodu z pracovního procesu do důchodu. Samotné stáří je však velmi individuální a hranice přechodu z dospělosti do stáří je u každého člověka rozdílná.

V naší práci se Vám pokusíme charakterizovat tuto věkovou skupinu a vzhledem k faktu, že mají nespočet volného času navrhnout opatření jak, jej vyplnit a to převážně v rámci pohybové aktivity. V této práci se budeme zaměřovat na ty jedince, kteří jsou schopni vlastní lokomoce a budou schopni vykonávat námi navržené aktivity.
Autoři: Pelikán Šimon, Charvát Petr

Každé vývojové období má své charakteristické znaky tělesného, mentálního, emocionálního, sociálního a pohybového rázu.
Autoři: Jaroslav Šeda, Roman Švarc, Vojtěch Fojtík, Aleš Frychrich

Jeden velký autor jednou napsal: „Dospělí sami nikdy nic nechápou a děti to hrozně unavuje, stále a stále jim něco vysvětlovat. Děti musí být k dospělým hodně shovívavé.“ Pan Exupéry měl pravdu. Každý už to jistě jednou zažil, ať z pozice dítěte či rodiče. Pojďme se tedy společně podívat, co takové dítě potřebuje. Co očekává od okolního světa a na co nesmíme zapomenout při jeho výchově, vzdělání a utváření sebe sama. Zaměříme se na velice důležitou etapu vývoje dítěte a tedy předškolní věk.
Autorky: Iva Bajgarová, Hana Dvořáková, Hana Táborská