«

»

Print this Příspěvek

Na kole do metropole – strategie, plánování a rozhodování

Člověk má velmi dobrou schopnost se přizpůsobit prostředí, ve kterém žije. Zároveň je však tvorem od přírody líným s tendencí si svůj svět přetvořit tak, aby se musel co nejméně fyzicky namáhat. Absence tělesné aktivity ovšem paradoxně zhoršuje kvalitu jeho života. V řešení tohoto problému se cyklistická doprava ve městech ukázala jako velmi silnou zbraní.  Pokud se ulice města cyklistům otevřou a nabídnou jim bezpečný prostor, lidé se přizpůsobí prostředí, začnou žít aktivnější život a zároveň sami vyčistí svůj domov od hluku a smogu.

 Všudypřítomná integrace

Pro znovuzískání životního prostoru v našem městě a umožnění individuální mobility všem obyvatelům města bez ohledu na věk a výši příjmu je třeba se na celou věc podívat ze široka.

Jaké by měla cyklodoprava splňovat základní podmínky, aby ji lidé využívali? Měla by být především bezpečná. Musí existovat pro cyklisty potřebné zázemí. Další důležitou podmínkou je její integrace do systému dopravy ve městě a v neposlední řadě nás osloví její tvář. Pokud je jízda na kole po městě příjemným zážitkem, náš život dostane nový prostor.

Splnění těchto podmínek vyžaduje komplexní přístup ve strategickém plánování. Výsledkem by mělo být rovnocenné a integrální začlenění cyklistické dopravy do všech koncepčních, územně-plánovacích a strategických dokumentů města.

Cyklistika hraje svoji roli jako alternativa v problematice centrálního plánováni mobility města, což umožňuje její využití v dalších oblastech např. podpory zdravého životního stylu, cestovního ruchu, ochrany životního prostředí atd.

Centrální plán mobility města by měl obsahovat opatření pro co nejšetrnější systém dopravy, jako je posílení MHD, cyklistiky a chůze na úkor automobilové dopravy. To vše by pak mělo být ušito na míru samotným obyvatelům města.

 Dva způsoby – jeden lepší, než druhý

 V České republice převládá konvenční, lineární model dopravního plánování. Znamená to, že starší a pomalejší způsoby dopravy jsou vytlačovány modernějšími a rychlejšími. Automobil je preferován před autobusem, vlakem, jízdním kolem a chůzí, která je na posledním místě, protože je stará a pomalá! V tomto případě automobilová doprava nepřispívá ke zkvalitňování mobility obyvatel, ale naopak ji často, zejména ve větších městech, zhoršuje! Hovoříme o tzv. auto-imobilitě. 

Druhý – moderní způsob plánování dopravy staví všechny druhy paralelně vedle sebe. Tato rovnovážná integrace všech druhů dopravy funguje ve většině měst Skandinávie. Pojďme se krátce podívat na jednotlivá řešení, která využívá moderní přístup v plánování mobility měst.

  • Cyklistický provoz není vytěsňován z automobilového. Pouze vzájemný kontakt těchto dvou skupin způsobí, že si na sebe postupem času zvyknou a začnou se respektovat. Sníží počet konfliktů a nehod mezi motoristy a cyklisty (cyklopruhy namalované přímo na vozovce).
  • Dalším důležitým nástrojem je zklidňování dopravy. Plošné zklidňování obytných oblastí vede ke zlepšení jejich životního standardu (např. Zóna 30 chrání tzv. slabé účastníky provozu).
  • Ucelený systém placeného parkování pak vysvobodí veřejný prostor centra města od invaze zaparkovaných aut.
  • Vybavení vlakových stanic cyklostojany a cyklogarážemi v duchu systému Bike&Ride je důležitou podmínkou fungující individualizované veřejné dopravy a systém půjčování  veřejných kol Bike Sharing je pak třešničkou na dortu úspěšných světových metropolí.
  • Další kroky, jako podpora dojíždění do zaměstnání (parkovací zařízení pro kola, sprchy pro zaměstnance, převlékárny, sady nářadí,  cyklistické pumpy atd.) nás odkazuje k další kapitole.

 

Technická opatření jsou pouze jednou stránkou vznikající Cyklistické kultury. Druhá stránka obsahuje myšlenkové hodnoty. Dopravní výchova ve školách, cyklistický výcvik, kulturně-sportovní akce, dražby a soutěže o kola atd. Tyto aktivity začlení cyklistiku do veřejného povědomí a lidé jí začnou brát jako součást svého života. Cyklistika se stane módní záležitostí a všeobecně uznávaným symbolem zdravého životního stylu. Nikdo se pak nepodiví, když cyklisté dostanou svoji sochu jako ve švédském Vasteras.

Budujme lepší svět!

 Jak jednoduché a prosté by bylo naše město přetvořit k obrazu svému? Máme demokracii, jedinečnou možnost se se svými sousedy na všem složitě dohadovat a hledat kompromisy. Téma uzavírám kapitolou o komunálním plánování a  rozhodování nejen o dopravě  v našem městě. Navazuji na článek mého kolegy Bc. Jakuba Pavlovce O nás, bez nás – aneb jde to vůbec s námi?  jenž stručnou čtivou formou přibližuje možnosti účasti veřejnosti na rozhodovacích procesech v samosprávě.

Pokud začneme brát cyklodopravu vážně, musíme se smířit s tím, že budování ucelené a funkční sítě cyklostezek je náročný proces u kterého zpravidla dochází ke střetům zájmů různých skupin i jednotlivců. Chceme-li, aby doprava v našem městě byla přívětivá nejen k investorům a radním, ale i k uživatelům (obyvatelům města), je třeba při plánovacích procesech neúprosně vyžadovat používání nástrojů občanské společnosti. Jsou to např. veřejná setkání, slyšení, veřejné vyhlášení, interaktivní webová stránka, dotazy a návrhy, občanské panelové diskuse, konzultační dokumenty, průzkumy a ankety apod. Informační server Občanská společnost  vám poví více.

O akčním komunální plánování a jeho výhodách pro cykodopravu se dočtete na stránkách Národní cyklostrategie, ze kterých jsem také čerpal informace pro tento článek.

Autor:  Jan Telenský

Zdroje: 

Národní cyklostrategie (http://www.cyklostrategie.cz/temata/tema-7-5-cyklistika-zapojeni-verejnosti/)

Občanská společnost ( http://obcan.ecn.cz/ )

Be Sociable, Share!

    Permanent link to this article: http://www.vemeste.cz/2010/08/na-kole-do-metropole-%e2%80%93-strategie-planovani-a-rozhodovani/

    1 comment

    1. Petra Klašková

      Na kole po městě i přes pole

      Méně fyzického pohybu obyvatelstva je způsobeno nejen větší leností, ale především uspěchanou dobou. Přemisťování pěšky či na kole je na větší vzdálenosti časově náročnější a přináší s sebou různé problémy. Cyklistika ve městech je dnes stále více řešenou otázkou městské správy, protože automobilová či městská hromadná doprava je již téměř „přeplněná“. Pohyb na kole ve městě je rychlý, obratný a nenáročný. Bohužel však chybí dostatek bezpečných cyklostezek a cyklotras, které by umožňovaly pohodlnou projížďku městem. Parky často nabízí síť cyklostezek, avšak je zde většinou málo prostoru také pro „pejskaře“ a bruslaře. Zvláště volně puštění psi mohou ohrožovat cyklisty a ostatní. V zimních měsících je také potřeba udržovat stezky sjízdné a osvětlené.

      Jízda na kole po běžných silnicích s provozem by měla být vždy ošetřena ochrannými pomůckami jako je reflexní vesta a přilba. Cyklista musí také hodně předvídat, a nespoléhat se na řidiče, že ho vidí. Lidé ve velkých městech zjišťují, že cesta automobilem je mnohdy delší a rizikovější, než jiné druhy dopravy. Pokud si uvědomí, že také mohou udělat něco pro své zdraví, je potřeba jim toto umožnit. Sami obyvatelé by se měli začít zapojovat do územního plánování a přispívat svými radami a zkušenostmi do činnosti města. Město by jim to mělo umožnit a vycházet co nejvíce vstříc novým smysluplným nápadům.

      Vytěsnění parkování aut z centra města je dnes velmi obtížné, protože obyvatelé chtějí parkovat u svých domů. Na většině míst je tedy nemožné vyhradit prostor pro cyklisty z důvodu úzkých ulic. Cyklostojany v centru města jsou většinou k nenalezení a na „kočičích hlavách“ to drncá a klouže. Většina středoevropských států by se mohla učit od Holandska, kde je systém cyklistiky ve městech propracován do největších detailů. Výlety na kolech za město a spinning se staly v poslední době módní záležitostí, tak proč by se tato kultura nemohla zavést i do každodenních aktivit? Častým zdůvodněním, proč nejezdit ve městě na kole, je strach o své kolo. Na ježdění po městě však stačí nějaký starší či levnější bicykl, který pak můžeme kdekoli bez obav zamknout.

    Napsat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *