Je skvělou zprávou, že rekonstrukce pražských ulic začíná koordinovat Institut plánování a rozvoje HMP a nikoliv zpravidla hlavní investor, jak tomu bývalo doposud. IPR má navíc snahu do plánování včas zapojovat veřejnost. Díky tomu jsme ke konceptu rekonstrukce podali své připomínky.
Máme radost, že na straně IPRu vidíme v minulosti nevídanou snahu o komplexní řešení ulice: doplnění stromů, zvýšení přechodů přes vjezdy do vedlejších ulic nebo snahu o umožnění komfortního pohybu na kole. Přesto předložený koncept rekonstrukce nedostačuje ve třech oblastech:
1. Rekonstrukce neuvažuje o lepším rozmístění tramvajových zastávek
2. Nebezpečné přechody
3. Nevyvážená kvalita řešení pro cyklistickou dopravu
1. Rekonstrukce neuvažuje o lepším rozmístění tramvajových zastávek
Doporučujeme: vzhledem ke značně nepravidelnému intervalu rozmístění zastávek na Vinohradské navrhujeme vložení zastávky U Kanálky a drobné úpravy polohy zastávek Italská, Vinohradská tržnice a Jiřího z Poděbrad.
2. Nebezpečné přechody – přes 12 metrů dlouhé, nedělené přechody na nesignalizovaných křižovatkách
Druhým významným nedostatkem je řešení uličního profilu hlavně v dolní části Vinohradské, kde se na nesignalizovaných křižovatkách počítá s nedělenými přechody v délce přes 12 metrů (přes tramvajové koleje, oddělený pruh a cyklopruh. Jedná se o přechody při ulicích Balbínova, Anny Letenské a Blanická). Soudobá praxe říká, že takto dlouhé přechody by měl dělit ostrůvek či zabezpečit světelná signalizace (SSZ) – což jsou ale v těchto lokalitách velmi nevhodná řešení. Máme obavy, že případně vložené ostrůvky zhorší podmínky pro cyklistickou dopravu. Dobré není ani zvyšovat počet SSZ.
Doporučujeme zamyslet se nad možností přesunutí parkování mezi severní chodník a jízdní pás směrem do centra a posunutí tramvajové trati jižním směrem, což by na délce přechodů ušetřilo cca 0,5 metru.
3. Nevyvážená kvalita řešení pro cyklistickou dopravu
Úroveň řešení pro cyklistickou dopravu v návrhu rekonstrukce je dosti proměnlivá. Kolísající míra bezpečnosti, nároků na člověka a komfortu nesplňuje požadavky očekávané na páteřní trase celoměstského významu (č. A24), která je koridorem Vinohradské vedena.
Doporučujeme: vzhledem k obtížným podmínkám (proměnlivý uliční profil, přítomnost tramvajových zastávek v ulici se silným provozem IAD a vysoké požadavky na počet parkovacích stání) navrhujeme řešení, které nabízí bezpečnost a komfort odpovídající páteřní cyklotrase, byť za cenu některých kompromisů (např. průjezd mimo nevyřešitelná místa vedlejšími ulicemi).
V našem návrhu se ztotožňujeme s již částečně realizovaným principem komfortnějšího řešení ve stoupání směrem z centra, ale zároveň doplňujeme úpravy, které zajistí vedení souvislého cyklopruhu v celém stoupání (tj. až po ulici Radhošťskou) s využitím přidruženého prostoru v sadech Svatopluka Čecha. Nedostatečný komfort od ulice Radhošťské směrem do centra řešíme alternativní trasou ulicí Lucemburskou (využitelnou obousměrně) a dále přes náměstí Jiřího z Poděbrad ulicí Mánesovou.
Bezpečné řešení pro jízdu na kole respektující limity prostoru a požadavky na zachování maximálního počtu parkovacích míst ilustruje obrázek 1. Z tohoto návrhu a prostorových možností vyplývá celkový koncept struktury cykloopatření (obrázek 2).
Konkrétní připomínky a podněty ke zlepšení
Poznámka: Připomínky jsou průběžně číslovány včetně obecných komentářů z předchozí kapitoly.
(4) Křižovatka za Muzeem by měla být řešena jako celek, její východní rameno včetně přechodu pro chodce a přejezdu pro cyklisty by tedy mělo být z tohoto záměru vyděleno a řešeno společně s křižovatkou. Přechod a přejezd jsou v návrhu posunuty příliš daleko od křižovatky, což také zkracuje odbočovací pruhy.
(5) V případě přijetí připomínky (4) je pak možné zvážit zřízení nesignalizovaného přechodu přes Vinohradskou z východního chodníku Španělské.
(6) V bloku mezi Legerovou a Balbínovou ve směru z centra není zakreslený cyklopruh (jen piktokoridor), i když jej prostor v návrhu šířkově umožňuje – doporučujeme nahradit.
(7) Blok nad Balbínovou je pro jízdu na kole řešen zcela nevhodným způsobem. Ve stoupání jsou tu koleje moc blízko parkujícím autům. Toto řešení je zcela nepřijatelné (i oproti současnému stavu jde o zhoršení), protože zcela zabíjí pozitivní změny v navazujících úsecích, a v podstatě v celé dolní části ulice. Tím je pro jízdu na kole podvázána výrazně snížená použitelnost celé Vinohradské, a to právě v místě, kde prakticky není možné objet trasu směrem z centra souběžnými ulicemi.
Pokud tento návrh projde, cyklisté zde budou tramvajemi a předjíždějícími auty vytlačováni do zóny parkujících aut. Současně zde není vhodné převést cyklistickou dopravu ve stoupání do přidruženého prostoru, kde je vysoká frekvence pěších.
Vzhledem k tomu, že vyřešení tohoto problému je v rámci celé ulice opravdu stěžejní, navrhujeme možné řešení v několika variantách:
(7a) Zastávka Italská z centra bude posunuta do tohoto bloku a řešena jako cyklistická “vídeňská” zastávka. Společně s mírným posunutím polohy protilehlé zastávky (viz návrh 7b) a zmírněním poloměru oblouku tramvajové trati v křižovatce s Italskou (tamtéž) by bylo možné zachovat parkovací stání před č. 20, čímž by bylo dosaženo téměř neutrální bilance parkování (ztráta 1 stání). Problémem je zde výjezd z č. 16, který vychází do zastávky, a jehož obsluha by musela být zajištěna nouzovým způsobem.
(7b) V tomto bloku je možné umístit částečně parkování na obě strany ulice mezi stromy a určit je je jako zásobovací stání, která by stejně bylo nutné vyhradit. Před číslem 20 by bylo možné zachovat parkovací stání na jižní straně ulice v případě, že dojde k posunutí zastávky d.c. přibližně o 10 metrů směrem do centra a dojde ke zmírnění oblouku tramvajové trati. Takové řešení by zajistilo ve stoupání plnohodnotný cyklopruh a současně by vedlo ke zrušení pouze cca 3 parkovacích stání. Řešení s touto změnou ukazuje schématicky následující obrázek:
(8) V úseku ulice od Vinohradské tržnice po Italskou (směrem do centra) navrhujeme umístění několika zásobovacích stání mezi stromy. Například Finanční úřad má velký problém s doručováním zásilek, kdy jejich auta musí nelegálně stát na chodníku. Není proto vhodné, aby na této straně ulice manipulační parkovací stání zcela zmizela.
(9) V bloku nad ul. Anny Letenské je uliční profil z hlediska cyklistické dopravy řešen dobře. Apelujeme na zachování tohoto řešení, plnohodnotný cyklopruh je zde nenahraditelný. Objeví-li se požadavky na zachování parkovacích stání, doporučujeme realizovat několik manipulačních stání dle návrhu (8). Další parkovací místa jsou v blízké ulici Polské, případně ve 300 m vzdálené Španělské, kde není kapacita parkovacích stání v modré zóně dlouhodobě naplněna (je zde trvale přibližně 40 – 50 volných míst).
(10) Zastávku Italská z centra je nezbytné řešit jako tzv. “cyklovídeň” a ne jako zastávkový mys (pozn.: ze schématu není jasně patrné). Návrh platí i v případě, že by byla zastávka přesunuta dle bodu 7a. Řešení nebude na úkor ničeho a zabrání vzniku problémového místa pro jízdu na kole.
(11) Zastávku Vinohradská tržnice do centra je vhodné řešit jako vídeňskou zastávku namísto zastávkového mysu. V těchto místech se již obvykle nevyskytují kolony, které by si žádaly zřízení mysu nebo ostrůvku (případné stání vozidel v zastávce lze řešit dodatečně zřízením světelné závory). Prodloužení přechodu se nevymyká délce jiných nesignalizovaných přechodů navržených v rámci rekonstrukce. Předpokládáme, že prostor “stínu” před zastávkou do centra, který je uvažován jako místo pro plynulejší připojování se vozidel na tramvajový pás, bude spíše zneužíván pro nelegální parkování a nebude tak plnit svůj účel. Je tak vhodnější jej odstranit.
(12) Navrhujeme zvážit posunutí obou zastávek Vinohradská tržnice blíže ke křižovatce s Budečskou pro lepší návaznost na tamní signalizovaný přechod na západní straně křižovatky. Problém umístění zastávky tramvaje z.c. v mírném oblouku se dá řešit umístěním zrcadel pro řidiče tramvají.
(13) Ve směru z centra od křižovatky s ul. Šumavská po křižovatku s ulicí U Vodárny navrhujeme nahradit málo komfortní piktokoridor jízdou po chodníku podél sadů Svatopluka Čecha. Jedná se o málo frekventovaný chodník bez významných příčných vazeb, převládající frekvence cyklistů by zde navíc byla ve stoupání. Podotýkáme, že takové řešení je ve světových metropolích zcela běžné. Souvislé řešení bez kontaktu s IAD by zde bylo navíc dlouhé přes 350 metrů, což považujeme jednak již za značnou přidanou hodnotu, jednak za řešení přijatelné, ač jsme si vědomí obtíží s vytvořením kvalitního přechodu mezi hlavním dopravním a přidruženým prostorem. Tím se umožní posunout tramvajové koleje cca o 0,5 m jižněji a směrem do centra zajistit v celém koridoru U Vodárny – Třebízského souvislý cyklopruh nebo alespoň rozšířit prostor pro piktokoridor (který je zde v klesání vhodné dimenzovat velkoryseji).
Poznámka: Návaznosti na křižovatce s ul. U Vodárny řešíme dále.
(14) Zastávku Jiřího z Poděbrad do centra by bylo žádoucí posunut cca o 20 metrů výše, s označníkem při výstupu z metra. Také kvůli křižovatce, prostor na jedno auto od signalizace nebude stačit na plynulé dojetí tramvaje do zastávky i pokud bude funkční preference – odstup na 3-4 auta je podstatně vhodnější.
Pozn.: k tomuto a dalším bodům viz náčrtek níže.
(14b) Alternativně k návrhu 14 doporučujeme zvážit umístění zastávky Jiřího z Poděbrad oběma směry do polohy stávajícího ostrůvku do centra, což by křižovatku s ul. U Vodárny dále zjednodušilo. Zároveň je pravděpodobné, že v kontaktu se zástavbou má zastávka větší logiku i z pohledu života na Vinohradské a dostupnosti okolí, například kostela Nejsvětějšího srdce Páně. Bilance parkování by tím neměla být nijak dotčena.
(15) Realizace návrhu 14 umožní posunout koleje mírně (o 30-50 cm) na sever a zajistit tak bezpečné řešení pro jízdu na kole ve směru z centra. Přiměřeně komfortní koridor pro jízdu na kole ve směru do centra může být kolem zastávky veden v přidruženém prostoru přes náměstí severně od výstupu z metra, stejně jako chráněný koridor pro směr z centra pokračující pak ulicí Lucemburskou (viz schéma).
obrazek
(16) Na křižovatce Vinohradská – U Vodárny není dříve uvažovaný šikmý přejezd pro cyklisty, který by sloužil ke chráněnému propojení obou parků (zelenou by měl ve fázi buď celozelené pro chodce, nebo protisměrných odbočení vpravo).
Vzhledem k tomu, že tento šikmý přejezd měl jednak omezenou funkčnost v případě vypnutí světelné signalizace, druhak by snižoval kapacitu křižovatky, navrhujeme jej nahradit dvojicí nepřímých odbočení, která splní účel bezmotorového prokřížení stejně a jsou “obvyklejší”. Koncept počítá s vyústěním stezky z přidruženého prostoru při ulici U Vodárny přímo do cyklopruhu (odbočení do ul. U Vodárny pro IAD není možné, není zde tudíž konflikt) a pokračováním už výše zmíněným cyklopruhem. Ve směru do centra je nezbytné překonat Slavíkovu ulici přejezdem pro cyklisty, který končí také cyklopruhem. Nepřímé odbočení se realizuje v hlavním dopravním prostoru. Alternativně by bylo možné tato dvě odbočení realizovat v přidruženém prostoru formou jednosměrných přejezdů (“holandský” způsob).
(17) Stávající návrh neuvažuje zřízení cykloobousměrky U Vodárny a zejména neumožňuje průjezd od ulice Slavíkovy. Výše uvedený návrh křižovatky tento problém také řeší a to tak, že po průjezdu za výstupem z metra přechází trasa do sadů Svatopluka Čecha. Vzhledem k výraznému stoupání se zde nemusíme obávat větších konfliktů s chodci.
(18) Podél náměstí Jiřího z Poděbrad je uliční profil (dle našeho názoru zbytečně) stažen na příliš malou šířku, znemožňující bezpečnou jízdu na kole v obou směrech. Severní řada parkujících aut je zde ve 2 metrovém odstupu od severní řady stromů, tudíž je zde dostatečný prostor na rozšíření. Návrh v tomto úseku cyklisty zcela zanedbává na úkor rozšíření již tak širokého chodníku. Stávající řešení s vysokou pravděpodobností povede k tomu, že cyklisté budou přes náměstí jezdit po chodnících, a to i směrem do centra, kde je to v klesání nežádoucí. I pro tramvaj je pak přítomnost cyklopruhu výhodou – snižuje se procento zastavených tramvají kvůli parkujícím autům.
Navrhujeme proto posunout profil tramvajové trati tak, aby umožnil zřízení cyklopruhu v obou směrech – v klesání až po tramvajovou zastávku (dle návrhu 14 a dále).
(19) Nad náměstím Jiřího z Poděbrad profil opět znemožňuje bezpečnou jízdu na kole. Pro bezpečné řešení přitom stačí rozšířit vozovku cca o 0,5 metru v každém směru. Možným řešením by zde byla úprava obdobná návrhu 2 v bloku Balbínova – Italská: Parkovací stání v řadě mezi stromy, což počet stání částečně snížilo (kompenzuje se ovšem v těsné blízkosti na náměstí, v úvahu by přicházelo ho dočasně kompenzovat i v místech ustupující uliční čáry), současně by ale parkování psychologicky učinilo součástí chodníku. Nebyla-li by parkovací stání „tvrdě“ natěsno umístěná, působily by chodníky v důsledku ještě širší než ve stávajícím návrhu, kdy je vozovka a chodník „tvrdě“ oddělen nepřerušenou bariérou parkujících aut (viz obrázky).
Navrhujeme zde zřídit cyklopruh pouze pro směr z centra, díky čemuž budou chodníky (oproti současnosti i návrhu IPR) zúženy jen o 40 – 60 cm, parkování ale bude v úrovni chodníku a vozovka tak bude působit užší než podle návrhu IPR.
(20) Protisměrné umístění zastávek Radhošťská je možné zkorigovat tak, aby bylo možné před nimi přecházet. Drobné posuny by si vyžádaly menší úpravu obou přilehlých křižovatek, jsou ale nepochybně možné. Zastávky navrhujeme řešit jako “cyklovídně” a prodloužit dělicí ostrůvek na křižovatku s ul. Libickou tak, aby účinně vyplnil prostor mezi tramvajovými kolejemi a zabránil tak nelegálnímu předjíždění tramvají zleva. Řidiči si totiž volný prostor mohou špatně vyložit a najíždět do něj.
(21) V úseku Radhošťská – Flora je vedení cyklistů formou piktokoridoru málo komfortní. Z hlediska plnohodnotného řešení cyklo by bylo žádoucí umístit zde vyhrazené pruhy, které by si ale vyžádaly odstranění jedné řady parkování. S ohledem na koncept vedení klidové trasy Lucemburskou (do které lze ovšem odbočit nejdříve Sudoměřskou) navrhujeme zřídit cyklopruhy pouze v prvním bloku (počítáno směrem od Flory).
Protože bude obtížné posunout koleje (trať zde byla před třemi lety rekonstruována), navrhujeme řešení v alternativách:
(21a) Posunout koleje o cca 0,5 metru jižně tak, aby bylo možné zřídit plnohodnotný cyklopruh podél parkovacích stání směrem do centra. Odbočovací pruh před křižovatkou Flora z centra je možné zrušit (viz bod 22). Tak by došlo ke zrušení pouze 4 parkovacích stání na jižní straně, která je navíc možné vložit mezi stromy.
(21b) Bez změny polohy kolejí lze cyklopruh směrem do centra zřídit jen se zrušením parkovacích míst. Směrem z centra je zde rezerva, která umožňuje rozšířit vozovku a posunout navrhované stromy tak, aby se zde vešel plnohodnotný cyklopruh a parkování v celé délce bloku (se zrušením řadícího pruhu pro odbočení vpravo dle (22).
K tomu, aby vzniklo funkční napojení souběžné Přemyslovské ulice, bude dále nezbytné zobousměrnit horní blok Sudoměřské (vedeno odděleně jako bod 26) a doplnit přejezd pro cyklisty na křižovatce Vinohradské se Sudoměřskou a Čáslavskou tak, aby bylo dosaženo bezpečného nepřímého levého odbočení.
(22) Před Florou doporučujeme zvážit existenci pravého odbočení spolu s odbočovacím pruhem z Vinohradské z centra do Jičínské. Vzhledem k tomu, že toto odbočení je možné již o dva bloky dříve do Soběslavské a je velmi málo frekventované, zdá se nám, že protáhnout místo něj plnohodnotný cyklopruh bez přerušení přes křižovatku Flora má vysokou přidanou hodnotu.
Ke křižovatce Flora a prostoru zastávek jinak nemáme připomínky. Mezi křižovatkou Flora a Želivského považujeme základní řešení profilu za odpovídající. Kvitujeme přejezd pro cyklisty na Nám. Jiřího z Lobkovic.
(23) Vjezdy z parkovišť a od pumpy u Olšanských hřbitovů nejsou řešeny jako vyvýšené do úrovně chodníku, což by zde bylo žádoucí, také i vzhledem k velkému pohybu starších lidí.
(24) Na křižovatce s Želivského není zřetelná příprava na nepřímé levé odbočení na přesmyk do Izraelské.
(25) Jako doprovodné opatření kompenzující nepřítomnost vyhrazeného pruhu v úseku nám. Jiřího Z Poděbrad – Legerova navrhujeme zobousměrnění ulic Mánesova a Španělská pro kola směrem do centra tak, aby zde vznikla v klesání souvislá a přímá klidová alternativa piktokoridoru ve Vinohradské.
(26) Jako doprovodné opatření kompenzující nepřítomnost vyhrazeného pruhu v úseku Sudoměřská – Milešovská navrhujeme zobousměrnění bloku ulice Sudoměřská od Vinohradské k Přemyslovské.
Koncept přemístění tramvajových zastávek s cílem jejich rovnoměrnějšího rozmístění
Ve stávajícím návrhu IPR jsou zastávky rozmístěny velmi nerovnoměrně – od něco přes 200 m mezi Italskou a Muzeem (či 250m na budoucí nutnou zastávku tramvaje mezi budovami Muzea), až po více než 550m mezi Vinohradskou tržnicí a Jiřího z Poděbrad. Logika tohoto rozmístění je zřejmá, nicméně předpokládáme, že nebyly vzaty v potaz následující skutečnosti:
1) Pro hustou zástavbu Vinohrad je příliš velká vzdálenost zastávek Vinohradská Tržnice, Jiřího z Poděbrad a Radhošťská (i přes její dílčí přisunutí). Průměrná vzdálenost ostatních zastávek osciluje kolem 350m, ale mezi těmito to je cca 500m.
2) V úseku od Radhošťské po Želivského jsou zastávky takto rozmístěny, přičemž 350 metrů je zhruba každý čtvrtý blok – což vytváří pravidelný vzorec obsluhy území odpovídající takto hustě osídlenému území.
3) Přidání jedné zastávky povede k mírnému zpomalení tramvajové dopravy, zde je ale třeba vzít v úvahu, že se pohybujeme v nejhustěji osídlené oblasti města. V souběhu s tramvajovou tratí je zde vede metro určené pro rychlou dopravu na větší vzdálenosti, a tramvaje zde tak nemusí plnit tuto funkci, ale plní funkci plošné obsluhy území. Po případném zprovoznění trati na Václavské náměstí se dá očekávat, že i při přidání této zastávky bude tramvajové spojení těžit z vyššího počtu zastávek mimo stanice metra (a tím pádem bude mít pro místní vyšší atraktivitu) při stále velmi dobré časové dostupnosti Václavského náměstí.
4) Chápeme logiku umístění zastávky Vinohradská vodárna v obou směrech k budoucímu vestibulu metra D v Sázavské i za cenu zvětšení délky mezistaniční vzdálenosti na zastávky Jiřího z Poděbrad. Na zastávce Jiřího z Poděbrad není požadavek na rychlou přestupní vazbu na metro tak silný vlivem toho, že obě trasy jsou v zásadě v souběhu a od východu z vestibulu k zastávkám tramvaje je to cca 60 m.
Navrhujeme proto alternativní rozmístění zastávek i mezi Florou a Muzeem v rozmezí každých cca 300 až 350 m. Tento koncept je realizován splněním návrhů v bodech 7a, 12 a 14b – ty jsou již výše uvedeny jako alternativní – a doplněním tramvajové zastávky do do dlouhého mezistaničního úseku mezi Vinohradskou tržnicí a Jiřího z Poděbrad, přibližně na úrovni ulice U Kanálky.
Parametry návrhu jsou následující:
1) Všechny zastávky jsou řešeny vstřícně* – kvalitní orientace pro cestující a také rovnoměrné mezistaniční úseky.
*případně Italská je rozhozena – viz bod 7b
2) Plnohodnotný cyklopruh v bloku mezi Balbínovou a Italskou.
3) Zastávka západně od křižovatky s ul. U Kanálky by obsloužila dlouhý mezistaniční úsek a umožnila posunutí zastávky Jiřího z Poděbrad dále směrem k Radhošťské. Nutné by bylo asi přesunout přechod přes Vinohradskou na západní stranu křižovatky a také zrušit cca 16 parkovacích stání kvůli mysům – to je velmi bolestivé pro místní bilanci parkování, určitě by bylo nutné hledat nějaké řešení v nejbližším okolí.
4) Obě zastávky Jiřího z Poděbrad se posunou východně od ul. Nitranská na místo stávajícího ostrůvku pro směr do centra. Výhodou je zlepšení preference tramvají na křižovatce Vinohradské s ul. U Vodárny, kde tím může kvalitně fungovat vytlačování aut tramvají. Parkovací místa jsou nahraditelná cca v místě IPRem navržených mysů (do centra východně od vstupu do metra, z centra západně od křižovatky s ul. U Vodárny).
Nejnovější komentáře