Dva týdny před zprovozněním tunelu Blanka představil Metrostav PR web Blanka není tunel. PR web je jistě vhodnou formou prezentace inženýrsky nepochybně unikátní stavby a Metrostavu je ke cti, že Blanku dokázal postavit a společně s dalšími firmami ji zvládne i uvést do provozu. Tím ale pozitiva končí, samotná stránka obsahuje řadu nepřesností. Nakonec ale zajímavější než to, co web píše, je to, co na něm nenajdete.
Hlava první, finance
Stránka uvádí cenu za jednotlivé stavby a doplňky v celkové výši 37,9 mld. Kč, což v tuto chvíli není snadné rychle potvrdit nebo vyvrátit. Ale má to ten háček, že v této ceně chybí křižovatka Malovanka, která se upravovala pod názvem “Strahovský tunel 2 a 3.” Všem se tak podařilo přehlédnout 6-8 miliard, bez jejichž utracení by se ale auta ze Strahovského tunelu do Blanky jaksi neměla kudy dostat. Výsledný účet překračuje 43 miliard a může se vyšplhat ještě daleko výš, vezmeme-li v potaz, že některé dopravní průšvihy Blankou způsobené bude nutné brzy žehlit, ať v Dejvicích (tzv. KES, odhad cca 600 milionů), nebo nad Pelc Tyrolkou, kde má zahloubení Holešoviček stát nějakou pětinu Blanky. No neberte to, za devět miliard, už se na to dělá EIA.
V kapitole “provozní náklady” se dočtete, že řidiči ušetří po otevření Blanky ročně 26,5 milionu Kč na pohonných hmotách. Což je dost úsměvné číslo, protože pouhé náklady města na provozování tunelu (světlo, dispečink a jiné serepetičky) vyšplhají na desateronásobek této “úspory”. Praha bude za provoz Blanky platit každý rok 300 milionů korun, a to až do doby, než tunel zavře. Je vtipné, že samotný provoz cenu tunelu za odhadovanou dobu životnosti (cca 100 let) prakticky zdvojnásobí.
Tahle enormní cena mimo jiné způsobuje, že každý průjezd jednotlivého auta tunelem bude z veřejných prostředků dotován částkou zhruba 40 Kč (viz http://tunel-blanka.cz/o_blance/finance/#prujezd ). Za to řidič ušetří na palivu dvě koruny, což je návratnost veřejných prostředků jako hrom.
Hlava druhá, “výhody”
Otevírá-li se jakákoliv dopravní stavba, nikdo se neopomene pochlubit, jak úžasně to zkrátí jízdní doby. Cesta Troja – Letná potrvá autem 7 minut, což je fajn, dokud nepochopíte, že Blanka tím na severu Prahy definitivně pohřbívá konkurenceschopnost veřejné dopravy, a jaké to bude mít důsledky. Budeme-li ale škodolibí a vzpomeneme si na zákonitosti dopravní indukce, zjistíme, že to v dlouhodobém měřítku stejně k ničemu nebude. Ať jsou komunikace rychlé jakkoliv, lidé tráví cestováním stále stejně času, jenom v jeho rámci cestují dál, pálí víc benzínu a zabírají víc veřejného prostoru. Kdyby to neznamenalo další krok ke zkáze města použitelného pro jiné dopravní prostředky, řeknu jen “dobře jim tak.”
Malý výpočet na základě amerických metodik odhadu míry dopravní indukce ukáže, že Blanka způsobí zvýšení dopravního výkonu (včetně všech dopadů) v celé Praze cca o 2% krátkodobě a o 4% dlouhodobě. Ke zvýšení intenzity provozu dojde navíc nikoliv v okrajových částech města, ale přímo v zastavěné oblasti, včetně odpovídajícího nárůstu emisí, CO2, atd. Praha se přitom v podmínkách dotace na zprovoznění metra A do Motola zavázala do 5 let snížit produkci CO2 z dopravy o 0,5%, což bude vlivem zprovoznění Blanky prakticky nemožné.
Řadu dalších floskulí si dovolím přeskočit, zastavím se jen u několika lahůdek. Web tvrdí, že se Praha stane bezpečnější, tišší a čistší, či že zvýší kvalitu života, a chlubí se, že ulehčí život řidičům, cyklistům, chodcům i dalším obyvatelům Prahy. Proč tomu tak nebude, o tom je celý náš web http://tunel-blanka.cz, takže to nebudu znovu pitvat.
Největší perlou je ale zcela vážně míněné ujištění, že Blanka zlepší život všem. Skutečnost je ovšem prokazatelně taková, že Blanka zlepší život pouze motoristům, a to pouze některým z nich, a navíc jen dočasně. A samozřejmě akcionářům Metrostavu a příjemcům prebend.
Změny v dopravě
Dopady na dopravu prezentoval Metrostav infografikou ukazující intenzity na klíčových pražských komunikacích po zprovoznění tunelu. Bohužel se jednalo o copy+paste obrázku z roku 2012, kdy byl provoz na Letné značně omezen, a tak mapka v současném kontextu nedává vůbec smysl. Proto jsme obrázek mírně upravili:
O ZÁKOSu ani slovo
Web Blanku prezentuje, jako by v roce 1992 vznikla na zelené louce. Dost pochopitelně si netroufá přiznat, že Blanka je přímým nástupcem socialistického ZÁKOSu, který byl veřejností tak nenáviděn, že se proti němu konaly demonstrace už v roce 1988, tedy ještě za minulého režimu. Počátkem 90. let byla unikátní šance spláchnout ZÁKOS do hlubin zapomnění, město ale tehdy potřebovalo jeho hlavního zastánce, ÚDI, i na jiné věci, a tak se u ZÁKOSu smířilo jen s jeho přejmenováním, osekáním a dílčím zakopáním – možná v liché naději, že na to Praha nikdy nebude mít. Moc hezky si o tom můžete počíst v knížce Martina Horáka Úspěch i zklamání – Demokracie a veřejná politika v Praze 1990 – 2000.
Překonávání odporu veřejnosti a všechny kličky, kterými byla stavba nakonec prosazena bez posouzení vlivu na životní prostředí, jsou na webu shrnuty jako „dvanáct let pečlivého plánování.“ Což je zvlášť ironické proto, že zejména původní plány povrchových řešení byly tak zoufalé, že se potom musely za chodu mnohokrát přepracovávat.
Stále světlé zítřky
Dle webu bude po výstavbě Blanky následovat stavba severovýchodní sekce Městského okruhu včetně Libeňské spojky. Zbývá ale doplnit, tyto stavby byly v řízení EIA podmíněny dostavbou celého vnějšího okruhu a stovkami dalších podmínek, které jej činí realizovatelným někdy kolem roku 2040.
Nepíše se o novějších záměrech města, které Městský okruh přehodnocují (http://tunel-blanka.cz/o_blance/opozice-proti-blance/#navaznosti ). Městský okruh totiž nesmí být zpochybněn, to by rozbilo letitou mantru o nezbytnosti jeho ucelené podoby pro rozkvět vnitřního města: „Tím se vnitřní okruh propojí, dojde k omezení dopravy v centru a vzniknou nové pěší a klidové zóny,“ píše web, jako by v žádném městě bez městského okruhu něco takového nemohlo nastat. Smůla. Nelze přiznat, že zklidnění centra je možné nezávisle na okruhu.
Nové dílo starého myšlení
Kdyby web obsahoval jen kapitolu, v níž popisuje, v čem je Blanka stavebně unikátní, byl by naprosto férový. Metrostav nicméně cítil potřebu Blanku také ospravedlnit a to se mu prostě nemůže podařit, i kdyby citoval třikrát víc profesorů než jen “staré autíčkáře” Moose a Lehovce.
Takhle se ale marně snaží popřít, že Blanka, ač v podmínkách ČR a možná i Střední Evropy unikátní, vychází z překonané dopravní koncepce, zastaralé minimálně v řádu třiceti let. A takovou stavbu neospravedlní ani sebeunikátnější inženýrské provedení.
Profesor Lehovec píše na konci webu vzletně: „Všechny pozemní komunikace jsou svědectvím jejich základní potřeby pro lepší život lidí i pro zvyšování hmotné a duchovní úrovně společnosti. V mysli mnohých z nás se jeví tak samozřejmé a všední, že si už ani neuvědomujeme, kolik umu a technických znalostí je zapotřebí k vytvoření díla, které má sloužit po celé generace a často i staletí.“
A já k tomu za Auto*Mat dodávám: “Sebevětší umění a dovednost nevyváží veřejné náklady na stavbu, která neplní svůj účel.”
Podrobnější posouzení obsahu stránek Blanka není tunel“ najdete na stránkách tunel-blanka.cz.
Nejnovější komentáře