„Cyklisté“, které Vladimír Ševela zmiňuje ve svém nejnovějším článku na Echu 24, jsou ve skutečnosti komisí Rady pro cyklistickou dopravu. Ta navíc nechce “pryč dlažbu,” ale navrhuje řešit nesjízdnost pražských ulic pro kola. Míchání jablek s hruškami pak opět vytváří dojem neexistujícího konfliktu.
Po nedávném článku plném nepřesností, které jsme uváděli na pravou míru zde, pokračuje Echo 24 se svým letním seriálem věnujícím se tématu kvality povrchů v pražských ulicích. Další článek je opět založen na nepřesných tvrzeních, která se lehce manipulují a nám tak nezbývá než je opět uvést na pravou míru a doufat, že autor do třetice odvede lepší práci.
Podívejme se tedy na základní manipulativní fragmenty nejnovějšího článku Vladimíra Ševely:
1) Titulek: „Okolí Staromáku nestačí. Cyklisté chtějí dlažbu pryč i z Malé Strany“
Titulek je naprosto zavádějící, neboť u neznalého čtenáře může vytvořit dojem, že je zde snad nějaké všemocné spiknutí „cyklistů“, kteří chtějí odstranit ze Starého Města i Malé Strany veškerou dlažbu. Už samo použití slov jako „cyklisté“ nebo „kolaři“ je zavádějícím škatulkováním, každý člověk používá různé dopravní prostředky, jede-li zrovna na kole, je člověkem jedoucím na kole, ničím jiným. Kdo je tedy oněmi Ševelovými „cyklisty,“ ptáme se?
Samozřejmě v Praze existují lidé, kteří věnují svůj čas také zlepšování podmínek pro jízdu na kole, a to ať z pozic úředních (komise Rady pro cyklistickou dopravu, oddělení pro bezmotorovou dopravu, cyklokoordinátor TSK a další) nebo z pozic občanských (Prahou na kole, Auto*Mat, Cyklisté sobě). Podle obsahu článku je zde ale zcela jistě míněna Komise Rady hlavního města, zkráceně cyklokomise, tedy žádní Ševelovi „cyklisté.“
Cyklokomise zřejmě (ze článku to není moc poznat) přišla s návrhem na řešení míst, která jsou problémová pro jízdu na kole a dala jej k vyjádření pražským památkářům.
Korektní znění titulku by tudíž mohlo znít následovně: „Cyklokomise navrhuje hladší jízdu na kole po pražském centru.“
Slovo „cyklisté“ může způsobit dojem, že něco chtějí lidé, kteří podporují zlepšování podmínek pro jízdu na kole. Proto musíme doplnit, že veškerá aktivita z občanských pozic spočívá v tom, že označují místa, kde je vlivem špatného povrchu jízda na kole obtížná nebo nebezpečná, případně na příkladech ze zahraničí ukazují, že se to dá dělat lépe. Nikdo nezpochybňuje, že konkrétní řešení musí odpovídat pražským podmínkám včetně souladu se zásadami památkové ochrany města. Slova “chtějí pryč dlažbu” rozhodně nejsou odpovídající zkratkou.
2) Perex
„Kolaři před pár týdny dosáhli vytrhání kočičích hlav u Václavského náměstí,…“
Ve skutečnosti se stalo následující: primátor, řada občanů Prahy, občanská sdružení, magistrátní úředníci, Odbor památkové péče MHMP, Dopravní podnik a mnozí další se dokázali shodnout na využití měsíce trvajících oprav uličního koridoru a nahrazení nehistorické (pouze 13 let staré) neměstské (hrubě lámaná s cílem, aby se po ní co nejméně chodilo) a navíc špatně položené dlažby za disponibilní historickou (opotřebenou, z depozitu Dopravního podniku) a kvalitativně mnohem lepší dlažbu, která nabízí mnohem lepší komfort jak při přecházení ulice, tak při jejím přejíždění s jakýmkoliv prostředkem od kola přes kočárek, auto až po invalidní vozík.
„… nyní navrhují stejné úpravy například na Malé Straně či v okolí Staroměstského náměstí.“
Rozhodně ne stejné, už proto, že k výše citovanému „vytrhání kočičích hlav“ nedošlo. A i když návrh cyklokomise neznáme, i z textu článku je zjevné, že návrh obsahuje různá řešení pro jednotlivé lokality.
Věcně odpovídající perex by proto mohl znít třeba takto:
„Vyhladíme s Hudečkem pražskou dlažbu?“ ptal se jeden z loňských titulků cyklistického webu Prahou na kole. Po nahrazení nesjízdných kostek u Václavského náměstí klasickou dlažbou předkládá cyklokomise návrh na zlepšení povrchů pro jízdu na kole také na Malé Straně a v okolí Staroměstského náměstí. Magistrátní památkáři neříkají dopředu ne: Budeme hledat kompromisy.
Zbytek článku pak není třeba jakkoliv měnit (snad jen odstranit „cyklisty“ a „kolaře“ a nahradit je patřičnými institucemi). Jeho vyznění už bude samozřejmě zcela jiné.
3) Komentář ke konkrétním lokalitám
V článku jsou zmíněny tři konkrétní lokality.
a) „kočičí hlavy“ na nábřeží kpt. Jaroše
Jedná se o velmi frekventovanou ulici mimo památkovou rezervaci, na které jsou položeny běžné dlažební kostky ve velmi špatném technickém stavu (jak ví asi i každý, kdo tudy jezdí autem). Rozhodně nejde o historické kočičí hlavy. Problémem zde není ani tak existence oněch kostek, jako právě jejich velmi špatný technický stav.
b, c) Náplavky u Mánesa a pod Čechovým mostem
Jde o poslední etapu akcí, které proběhly na Novoměstské náplavce v roce 2007 a na Staroměstské náplavce v roce 2008. Jde tedy o dokončení již dávno schválených úprav, u kterých se v případě úseku u Mánesa pouze čekalo na rekonstrukci křižovatky s Myslíkovou a v případě úseku pod Čechovým mostem na uvolnění financí.
Hrušky a jablka
V textu článku jsou pak vyjmenovány ulice různého charakteru (U Lužického semináře na Malé Straně, Palachovo náměstí, Kaprova, Jindřišská, Spálená). Není-li uvedeno, jaké ulice (aspoň typově) by se měly jak změnit, je to prosté míchání hrušek s jablky.
Pakliže někde vzejde poptávka po zlepšení povrchu pro průjezd na kole, rozhodně se také nejedná o požadavek změnit nutně celý povrch uličního profilu. Pro průjezd na kole bohatě stačí pás přiměřený potřebě bezpečného průjezdu. Může se jednat i o pás nově – nebo dokonce jenom lépe položené – kvalitní hladké dlažby, která může být sjízdná i ve velikosti kočičích hlav (jak ukazuje např. východní strana Karlova náměstí).
V Praze existuje mnoho typů dlažeb různé kvality, vlastností a také historické hodnoty. Je na památkářích, aby posoudili, kde a do jaké míry je možné povrch zkvalitnit, aniž by tím byly dotčeny historické kvality Prahy, kterých si samozřejmě vysoce vážíme.
Na závěr
Hodnotu historického centra tvoří nejen dědictví minulosti, ale i to, jak s ním dokážeme v současnosti nakládat a skloubit jej se současnými potřebami. Pokud jde o pražskou dlažbu, bylo by nepochybně krásné vrátit ji například na Legerovu, Sokolskou, Ječnou, Žitnou a do řady dalších ulic, kde by to ale vlivem silné autodopravy zvýšilo hluk o mnoho decibelů. Proto to Praha zřejmě nikdy neudělá. Jsme přesvědčeni, že řešení přijatelná pro jízdu na kole lze realizovat v souladu s požadavky památkové ochrany, k čemuž ostatně návrhy cyklokomise směřují. Způsob, jakým o těchto věcech referuje Echo 24 prostřednictvím článků Vladimíra Ševely, vytváří konflikt tam, kde není. Doufáme, že je to následkem špatné práce konkrétního novináře, a nikoliv cílem, s nímž jsou tyto články psány.
Nejnovější komentáře