V rámci projektu VOCA (Volunteers of Cycling Academy) proběhlo v Mariboru, slovinském městě se 107 tisíci obyvatel již šesté setkání evropských neziskových organizací podporujících cyklodopravu. Hostitelská organizace Mariborska kolesarska mreža (MKM) v rámci workshopu rozebrala úskalí jednání s komunálními politiky a seznámila svých 20 zahraničních hostů, včetně mě, s klíčovými místy mariborské městské cyklistiky.
I špatné příklady jsou přínosnou zkušeností!
Na první pohled je v Mariboru vidět , že na ty, kteří chtějí svou denní dojížďku řešit jízdním kolem, se tu nezapomíná. Město je protkáno sítí cyklopruhů a místní obyvatelé jsou na kole vidět. Jak ovšem zástupci MKM tvrdí a jak je zkušenějšímu oku patrné, nejde o příklad té nejlepší praxe. Velká většina infrastruktury je realizována pouhou malbou úzkých jednosměrných pruhů na chodníku a cyklisté s chodci se proto musí tísnit na ploše, jaká je jinde věnována výhradně chodcům.
Zvláště v dopravně frekventovaném centru tak dochází k řadě zbytečných konfliktů mezi chodci a cyklisty. Na kole sice jedete odděleni od aut, nutnost složitého kličkování v křižovatkách a zvýšená opatrnost při těsném míjení chodců vám na klidu rozhodně nepřidá. Praxe z řady měst, kde cyklodoprava nedosahuje intenzit Nizozemska či Kodaně, navíc potvrzená zkušeností z Mariboru, ukazuje, že dokud nejsou podmínky (finanční, prostorové) na plnohodnotně oddělené cyklostezky, integrace cyklodopravy do vozovky je mnohem efektivnější a bezpečnější řešení. Na mnoha místech Mariboru by tak na rozdíl od existujících jednosměrných chodníkových pruhů lépe posloužily obyčejné cykloobousměrky.
Současní politici, se kterými jsme měli možnost se setkat, sice hovoří o podpoře městské cyklistiky a spolupráci s neziskovým sektorem, ale náhrada špatného řešení lepším je i pro ně příliš nákladná. Pojedete-li tedy někdy Mariborem na kole, budete muset počítat s tím, že místní řidiči nejsou na cyklistu na slinici příliš zvyklí a raději by ho viděli mezi chodci. Několikrát jsem byl zuřivě vytrouben zpět na chodník a tak jsem se raději pokorně podřídil místní kultuře a na vozovku si dovolil pouze, zavedl-li mě sem samotný pruh pro cyklisty.
V Mariboru mají dobré nápady podporu vedení města.
Nahlédli jsme i do prostor nově vznikajícího centra pro neziskové organizace a ačkoli ještě nebylo v plné polní, bylo poznat, že jde o praktické a zároveň velkorysé řešení. Kromě několika samostatných kanceláří a solidní konferenční místnosti se do budovy bývalé výrobní haly vešla i místní opravna pro širokou veřejnost, obdoba pražského Bajkazylu pod názvem BikeLab, obhospodařovaná dobrovolníky MKM. Do paměti se mi však ještě výrazněji zapsala jedna z vyjížděk na periferii Mariboru, kde nám dobrovolníci MKM ukázali místní komunitní zahradu otevřenou v červnu 2012. Její velice koncepční a promyšlené zpracování (viz foto), v podobě nádherného dětského hřiště, samostatné místnosti pro pěstitelské workshopy, vlastního včelího úlu, či společných skříněk na nářadí mě na několik chvil uvedlo v opravdový úžas.
Maribor je evropským městem kultury roku 2012, nemohla proto chybět alespoň jedna zastávka na performance místních umělců. Přestože není klasickou evropskou metropolí, slovinská zkušenost s rozvojem městské cyklistiky byla i pro nás přínosem.
Studijní cesta do Mariboru byla realizována v rámci projektu mezinárodní spolupráce organizací podporujících cyklistickou dopravu Volunteers of Cycling Academy (VOCA). Jeho obsahem je navázání spolupráce mezi organizacemi z 12 evropských měst a pravidelná setkávání jejich zástupců a řešení konkrétních společných témat během let 2011-2013. Mimo Auto*Matu se jej účastní neziskové organizace z Varšavy, Budapešti, Vídně, Kodaně, Bukurešti, Sofie, Nikósie, Mariboru, Sevilly, Dublinu a Lisabonu.
Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah sdělení odpovídá výlučně autor. Sdělení nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.
Nejnovější komentáře