«

»

Print this Příspěvek

Volný čas pro handicapované ve Zlíně

Volný čas je důležitou součástí života všech lidí. Většina z nás si jej chce vyplnit vhodně a také, pokud možno, smysluplně. Stejně tak i handicapovaní jedinci. Možnosti se samozřejmě liší, ale i specifické potřeby je možné uspokojit. Zaměřila jsem se na společnost „Handicap(?)“ Zlín, která pomáhá postiženým občanům již 20 let usnadňovat, ale i zpříjemňovat nejen jejich volný čas.

„Handicap(?)“ Zlín je humanitním sdružením, které bylo založeno v roce 1992 z potřeb samotných postižených občanů města Zlína. Ročně sdružuje 200 členů, především se zdravotním postižením. Pro své členy a klienty zajišťuje široké spektrum aktivit a služeb, a to prostřednictvím stálých zaměstnanců (vedoucí projektů, dispečer, osobní asistenti, řidiči, účetní) a dobrovolníků (vedoucí na pobytových a jiných akcích, osobní asistenti)

Osobní asistence je směřována pro tělesně postižené, chronicky nemocné a seniory. Jejím cílem je, aby tito lidé mohli žít běžným životem svých vrstevníků a zároveň i ve svém přirozeném prostředí. Mezi základní činnosti patří např. pomoc při osobní hygieně, zajištění potravy aj.

Posláním dopravní služby je přeprava imobilních osob tzv. „ode dveřím ke dveřím“ za pomocí vozidel např. s nájezdovou rampou.

Klub mládeže a dětí nabízí občanům aktivizační a letní integrační tábory, klubovou činnost v 6 kroužcích (výtvarný – Nenuda, arteterapeutický – Áčko, taneční – Orientálky, sportovně hravý – Zetko, divadelní, keramický). Cílovou skupinou jsou děti a mládež s tělesným postižením, s mentálním postižením, s chronickým onemocněním, s kombinovanými vadami a děti bez postižení – sourozenci a vrstevníci postižených dětí ve věku od 6 do 26 let.

Sportovní klub zdravotně postižených je další službou, kterou „Handicap(?)“ Zlín nabízí. Cílem tohoto klubu je nabídnout zrakově postiženým možnost aktivně naplnit volný čas pravidelnou sportovní činností. Těmito aktivitami jsou: kuželky, bowling a zvuková střelba.

 

Hlavním cílem a posláním „Handicapu(?)“  Zlín je tedy podporovat pracovní a společenské aktivity lidí se zdravotním postižením, usilovat o zlepšování jejich životních podmínek a hledat cesty, jak bourat bariéry mezi lidmi.

 

Zdroj:

http://www.handicap.cz/

Autor: Lucie Stoppaniová

Be Sociable, Share!

    Permanent link to this article: http://www.vemeste.cz/2012/02/volny-cas-pro-handicapovane-ve-zline/

    11 comments

    Skip to comment form

    1. Martina Melicharová

      Je dobré vědět, kde a jaké možnosti mají lidé s postižením při realizaci svých zájmů. A také kde najdou pomoc a radu.

    2. Dagmar Terberová,FTK, APA,KS

      Podle toho jak jsi nám Handicap představila, je to určitě sdružení, které má hodně zkušeností s problémy handicapovaných a dokáže je řešit. 200 členů je už slušná skupinka lidí. Především rodiny s dětmi potřebují oporu, pomoc , radu, ale taky zažít legraci, něco si zahrát, jít s někým na výlet… a to vše mohou najít na nějakém integrovaném táboře. Pak už je jen krůček k tomu , aby začali chodit do klubu a pravidelně do nějakého zájmového kroužku, kde se mohou rozvíjet.

    3. Kamila Valuchová

      Tahleta sdružení handicapovaných ve Zlíně je bezesporu velikým přínosem pro postižené, ale mějme také na paměti, kolik zaměstnanců-lépe říci dobrovolníků, kteří tuto funkci vlastně vykonávají pouze ze své dobré vůle, mnohdy za poděkování, či jen nepatrné občerstvení jsou zařazeni do plného pracovního poměru. Stát by se tedy měl zamyslet, kolik handicapovaných potřebuje pomoci podat pomocnou ruku, aby se mohl začlenit alespoň ve svých normách do „normálního“ života.

    4. Katka Ševčíková,APA,KS

      Na webových stránkách se člověk může dočíst, jak dlouho už tato organizace existuje a nedá se před tím udělat nic jiného, než smeknout klobouk. Stejně ta široká škála aktivit, kterou sdružení zajišťuje, je to spousta věcí na jednom místě. K tomu finanční podpora kraje a města, sponzoři. Veliká poklona!!

    5. Zita Frydrychová (REK)

      Nutno podotknout, že takovéto sdružení by mělo být v každém větším městě. Bohužel tomu tak není, poněvadž na to nejsou finanční prostředky. Finanční prostředky se raději investují do stavby nových nákupních center, kterých jsou už všechna města přesycena, jak smutné. Tato sdružení také ve velkém podporují psychickou stránku jedinců. Jsou rádi, když se pohybují v kolektivu s lidmi, kteří to v životě nemají také zrovna jednoduché. Pomáhá jim to odbourávat strach z ostatních lidí a poté se lépe začleňují do společnosti svých vrstevníků. Být handicapovaný neznamená být vyčleněn ze společnosti, naopak těmto lidem by měla být poskytována větší pozornost a větší škála volnočasových aktivit.

    6. Zdeněk Brož (REK)

      Rozhodně se mi tento nápad líbí a uznávám člověka, který má tohle všechno na starosti, protože vím, že to není jednoduché pracovat s postiženými lidmi. Domnívám se, že tato „základna“ by měla být v každém okresním městě, aby měli všichni handicapovaní lidé možnost alespoň pocitu žít a užívat si jako zdraví lidé. Tyto projekty by měly být sponzorovány státem a myslím si, že i nějaká dotace by mohla přijít z evropské unie.

    7. Martina Myslivcová (REK)

      Všechna tato sdružení či organizace, které se podílí na spolupráci s handicapovanými zaslouží velký obdiv. Myslím, že i handicapovaní lidé mají právo na to trávit přijemně svůj volný čas. Navíc jejich psychickému stavu určitě pomůže, když budou vědět, že má o ně někdo zájem a pokusí se jim zpříjemnit život. Proto by těchto sdružení mělo být v České republice podstatně více a mělo by se jim dostat také finanční dotace.

    8. Milan Tichý (REK)

      Velmi zajímavé čtení. Jsem téhož názoru, jako moji kolegové, že by se takováto centra pro lidi s handicapem měla vyskytovat v hojnější míře. Nejlépe každé okresní nebo snad velké krajské město by si mělo najít finanční prostředky na zrealizování něčeho, co daleko více lidem pomůže, na rozdíl od neustálého stavění nových supermarketů, které jsou potom stejně spíše poloprázdné. Lidé s fyzickým nebo psychickým postižením musíme brát jako rovnocenné obyvatele této země, spousta z nich mohou být našimi přáteli a proto bychom se měli snažit, aby prožívali svůj volný čas stejně naplno, jako ti, kteří jsou zdraví. Také si to totiž zaslouží.

    9. Pavel Šrejma, REK

      Stručné a přesné představení společnosti „Handicapu(?)“ Zlín. Souhlasím s ostatními v diskuzi, že takovéto společnosti by měly být v každém větším městě. Jsem rád, že poslední dobou se dbá na odstranění jakési pomyslné hranice mezi postiženými a zdravými lidmi. Handicap je bezesporu určitá odlišnost, ale nikoliv nepřekonatelná překážka. Takovéto společnosti zpříjemňují lidem s handicapem jejich volný čas a ukazují jim správný směr. Líbí se mi široká škála činností, co společnost „Handicapu(?)“ Zlín nabízí. Sám mám kamaráda na vozíčku, který má zájem o adrenalinové činnosti a já se mu je snažím zprostředkovat. To jeho úsilí, snaha, píle a následná radost je k nezaplacení.

    10. Jan David

      Klaním se před člověkem, nebo skupinou lidí, kteří tohle mají na starosti. Já sám mám zkušenost s péčí o postižené dítě na invalidním vozíku a vím, že je občas velmi složité se někam vůbec dostat, jelikož ne všude jsou bezbariérové vstupy. Veká škoda, že takovýchto spolků je u nás pomálu.

    11. Pšenička Jakub REK

      Z článku o humanitárním sdružení Handicap vyzařuje pohoda a radost, přestože se jedná o sdružení pomáhající lidem s nelehkým osudem. Kromě hlavního cíle a poslání jež, jak je uvedeno, je podpora aktivit lidí se zdravotním postižením a bourání bariér, bych ocenil významnou měrou z článku vyplývající empatii a pocit z dobře vykonané práce zaměstnanců i dobrovolníků Handicapu.

    Napsat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *