«

»

Print this Příspěvek

Agility – sport i pro zrakově postižené

 Pohyb je pro nás přirozený a náš organismus jej potřebuje.  Nemusí jít o žádné vrcholové sportovní výkony. Důležité je, aby nás pohyb bavil, činil nám radost a pomohl nám k rekreaci a regeneraci sil. Pohybovou rekreaci by měl provozovat každý člověk k udržení tělesného i duševního zdraví. Pohybová rekreace je druh pohybové činnosti, jejímž prostřednictvím člověk kompenzuje jednostrannost pracovní činnosti a záměrně ji využívá ve volném čase k osvěžení a zábavě. (Hodaň 2008).

Osvěžení a zábavu přináší mnoho různých pohybových činností. Plavání, cyklistika, lyžování, kolektivní sporty, aerobik, jóga… Našlo by se jich jistě mnohem více. Některé děti mají rády zvířata a vyhovují jim činnosti, kdy mohou sportovat a zároveň být se svým mazlíčkem . Takovými aktivitami jsou například agility. Agility je sport podobný parkuru, jde o překonání překážek psem s psovodem. Může jej provozovat úplně každý s jakýmkoli psem. Cílem je, aby psovod překonal trať s překážkami ve správném směru a pořadí, bez chyb a v co nejlepším čase. Samozřejmě, že tento sport mohou provozovat až děti starší, pro které není pes pouze hračkou, ale živým tvorem, který má svou povahu a své nálady. Avšak pokud si říkáte, že je mohou běhat pouze děti zdravé , mýlíte se.

Nedávno jsem četla článek, který mě přesvědčil, že tomu tak není. Byl o zrakově postižené Jitce Lebedové, která provozuje agility již přes 15 let. Samozřejmě je rozdíl mezi běháním zdravého člověka a zrakově postiženým. Běžný závodník si na prohlídce , která přechází samotnému běhu prohlédne očíslování překážek a podle něj se naučí jejich pořadí. Jitku na parkuru musí doprovázet trasér, který jí pořadí překážek řekne. Jitka vidí překážku ze vzdálenosti jednoho metru a proto se jejich rozmístění a pořadí musí naučit nazpaměť. Je pro ni těžké odhadnout vhodné načasování povelu. Kde se pes pohybuje odhaduje podle zvuku jeho rolničky na obojku. Psi mohou s rolničkou startovat jen po udělené výjimce. Většinou jde o velkou vstřícnost rozhodčích i diváků, protože při takovém běhu je potřeba ticho, aby závodnice mohla slyšet rolničku.  Jitka na svém blogu píše, že je jediná zrakově handicapovaná závodnice v ČR, která se sportu věnuje na vrcholové úrovni.

Snaží se také umožnit zdravým i postiženým dětem, aby mohli pocítit stejně opojný pocit vlastního sebevědomí, že je někdo poslouchá tím, že pořádá různé akce a tábory pro děti s pejsky. Objevují se i jiné vzdělávací akce a tábory pro děti, kde pod vedením odborníků se děti mohou seznámit s tím, co vše takový pes může umět a jak toho dosáhnout. Například v květnu roku 2008 zorganizoval klub KATMAJ za pomoci komory veterinárních lékařů několikadenní akci pro děti ze základní školy pro zrakově postižené a žáky s vadami řeči v Opavě, kde si děti po přednášce mohli sami zkusit vzít pejska na překážku.

Pro zrakově postižené je pes důležitým přítelem, který jim pomáhá v běžném životě. Zároveň může být i prostředkem, jak zábavně využít svůj volný čas, získat větší sebedůvěru a udržovat své zdraví.

Autor: Dagmar Terberová

 

Referenční seznam:

Hodaň,B., Dohnal, T. (2008). Rekreologie. Olomouc: Univerzita Palackého

http://jps.pesprotebe.cz/agility-a-ja-beh-s-handicapem,37.html

http://cs.wikipedia.org/wiki/Agility

http://www.vetkom.cz/content/showArticle/id/256/articleId/i-takto-se-da-vzdelavat-a-pomahat-428

 

 

Be Sociable, Share!

    Permanent link to this article: http://www.vemeste.cz/2012/02/agility-sport-i-pro-zrakove-postizene/

    5 comments

    Skip to comment form

    1. Katka Ševčíková,FTK,APA,KS

      Bezvadná věc,nejen,že člověk se zrakovým postižením dělá tuto aktivitu,ale taky to,že pes se stává nejen pomocníkem,ale v tuto chvíli využívá i on jejich společného volného času tím,že se baví a nepracuje.A je skvělé,že diváci i rozhodčí v sobě vstřícnost vždy najdou,)

    2. Roman Kunovjánek

      Je hezké dozvědět se, že zdravotně postižení se stále více přibližují aktivitám běžné populace. Běžná populace se přímým kontaktem seznámí se zákonitostmi určitého zdravotního znevýhodnění a zjistí, že i oni dovedou dobře využít volnočasových aktivit. Je taktéž přínosem, že seznamování s vodícím psem je nejen procvičení jeho dovedností, ale děti mají možnost vyzkoušet si s čtyřnohými pomocníky různé aktivity, které je obohatí o další zkušenosti.

    3. Martina Melicharová

      Inspirující článek pro všechny, kteří hledají další možnosti využití volného času, navíc ve společnosti svého 4nohého pomocníka a kamaráda. Taky je potvrzením toho, že kde je dobrá vůle, cesta se vždycky najde.

    4. Lucie Stoppaniová

      O Agility slyším poprvé a jsem příjemně překvapena, že takový druh sportu existuje. Asi by to chtělo více o tomto sportu mluvit, ať Jitka není jedinou vrcholovou sportovkyní v ČR.

    5. Kamila Valuchová

      Jitka je bezesporu neskutečným člověkem, který i přes veškeré překážky a svůj handicap se dokáže prosadit i v takové discilině, jakou je sport agility a to na vrcholové úrovni. Samozřejmě, že i její věrný pomocník a průvodce zaslouží nemalý obdiv. I tenhleten přítel člověka se stejně jako Jitka museli poprat se životem a nástrahami, aby byli schopni být nápomocni svému budoucímu páníčkovi. Proto je třeba i připomenout a poděkovat všem organizacím, které se tímto výcvikem psů pro handicapované zabývají. Nebýt jich, nevidomý by bezesporu neměl takovou péči, nezískal takovou lásku, respekt a porozumění, které právě může najít u tohoto psího miláčka. Proto oběma je třeba složit velkou poklonu. Držím pěsti k dalším úžasným výsledkům.

    Napsat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *