Stará Ves nad Ondřejnicí je obec ležící v okrese Ostrava-město v Moravskoslezském kraji podél říčky Ondřejnice, nedaleko leží letiště Mošnov. Její rozloha je 18,79 km2. Vlastní obec leží ve střední nadmořské výšce 240 m. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí má 2.589 obyvatel, 2 místní části – Stará Ves a Košatka, celkem má obec 825 popisných čísel. Košatka leží cca dva kilometry severozápadním směrem, protínají ji dvě řeky (Odra a Lubina), uchovala si klidný venkovský charakter.
Zámek je dvoupatrová čtyřkřídlá budova s arkádovým dvorem a figurálními sgrafity na fasádě. Na zámek navazuje přírodně krajinářský park z 19. století. Zámek najdeme v západní části obce a na pravém břehu řeky Ondřejnice. V roce 2003 proběhla v rámci projektu Phare 2000 rekonstrukce chodníků v areálu zámku a příjezdové cesty. V zámeckém parku byla umístěna pamětní deska, které připomíná realizaci projektu. Budova dnes slouží potřebám obce, konají se tu mnohé kulturní akce.
Historie zámku:
Sídlem majitelů vsi byla původně středověká tvrz. Změnu přinesl až příchod pana Jaroše Syrakovského, vrchnostenského úředníka na Hukvaldech, roku 1559. Ten se rozhodl vybudovat pohodlné a výstavné rodinné sídlo, jak tehdy velel duch renesanční doby. Vznikl tak třípodlažní zámek s téměř čtvercovým půdorysem, s vnitřním malým nádvořím zdobeným otevřenými arkádami a představěnou věží. Stavba probíhala asi v letech 1565 – 70. Na otcovo dílo navázal syn Ctibor, komorník biskupa Viléma Prusinovského z Víckova a nejvyšší písař markrabství moravského. Jeho postavení a finanční možnosti mu umožnily zámek asi v letech 1574-1578 dostavět a zejména vyzdobit – po italském vzoru a zřejmě i s přispěním italských kameníků a malířů – kamennými interiérovými portálky a sgrafitovou výzdobou. Sgrafitáři využili kombinace psaníčkového sgrafita s tvorbou figurální. Můžeme tak sledovat výjevy z bible, zachycení epizod z bojů s Turky i vyobrazení šlechticů. Lunetová římsa je zdobena freskovou malbou. Podobu obou stavitelů zámku zachytili neznámí kameníci v pískovcových figurálních náhrobcích umístěných v nedalekém kostele svatého Jana Křtitele.
Od začátku 17. století vlastnil zámek na 3 století rod Podstatských. Kolem roku 1690 a znovu roku 1704 postihl budovu požár. Při opravách byla poškozená sgrafitová výzdoba překryta jednoduchou omítkou a věž završena cibulí. Teprve popis z roku 1916 znovu upozornil na existující sgrafitovou výzdobu, která se objevila pod opadávající omítkou. Budova byla ve zchátralém stavu, navíc při osvobozování obce v závěru 2. světové války shořela barokní cibule s věží a byla nahrazena stanovou stříškou. Teprve v roce 1953 započala oprava a obnova budovy, zejména sgrafit. Po dvou dalších restaurátorských zásazích a stavebních úpravách zámek i přiléhající park slouží v plné kráse potřebám obce.
Autor: Marek Chrenko
Nejnovější komentáře