«

»

Print this Příspěvek

Názory různých věkových skupin obyvatel města Šumperk na seberealizaci ve městě

Seberealizace ve městě. Každý si pod tímto souslovím pravděpodobně představí něco jiného. Pro někoho to může znamenat dostatek prostoru a možností k trávení volného času, pro jiného počet a kvalitu pracovních příležitostí nebo třeba podporu podnikání v rámci daného města. Zajímalo mě, jakým způsobem vnímají seberealizaci ve městě obyvatelé mého rodného města Šumperk.

Provedl jsem tedy menší průzkum, který měl objasnit názory různých věkových skupin na uvedenou problematiku. K tomuto účelu jsem sestavil dotazník, který zkoumal základní oblasti vztahující se k seberealizaci ve městě u tří věkových kategorií (kategorie A = obyvatelé ve věku 18 až 29 let, kategorie B = 30 až 45 let a kategorie C = 46 až 65 let). Anonymní dotazník vyplnilo 287 obyvatel, z toho poměr muži : ženy byl 148 : 139, přičemž ve zmíněných kategoriích byli přítomni studenti, zaměstnaní/podnikatelé, nezaměstnaní i lidé v důchodu. Zastoupení jednotlivých věkových kategorií v celkovém počtu dotazovaných uvádí následující graf.

První mou (nejzákladnější) otázkou bylo, jak celkově jsou obyvatelé spokojeni s jejich městem jako místem, kde žijí a pracují. Ze 4 možností, které měli k dispozici, vyšlo najevo, že celková spokojenost obyvatel města Šumperk se pohybuje mezi nejkladnějším vyjádřením „velmi spokojen“ (stanoveno jako hodnota „4“) a druhým nejkladnějším „mírně spokojen“ (hodnota „3“), přičemž přesná hodnota průměru byla 3,4. Nejspokojenější z věkových kategorií přitom byla kategorie nejmladších (věk 18 až 29 let), následovaná kategorií nejstarších (46 až 65 let věku) a nejméně spokojenou skupinou byla věková kategorie „střední“ (věk 30 až 45 let). V souvislosti s touto otázkou měli svoji spokojenost obyvatelé vyjádřit také na bodové škále od 0 do 10 bodů. Výsledná průměrná hodnota 7,6 svým významem odpovídá výše uvedeným faktům. Stejně tak i pořadí spokojenosti stanovených tří věkových kategorií je totožné jako v případě výběru ze 4 možností. Z uvedeného vyplývá uspokojivý závěr, a sice, že obyvatelé Šumperka považují své město z hlediska seberealizace obecně za solidně nadprůměrné.

V další části dotazníku jsem se zaměřil na spokojenost obyvatel s následujícími oblastmi seberealizace ve městě:

–         mezilidské vztahy

–         možnost provozování koníčků

–         možnost zaměstnání

–         základní veřejné služby (např. školy, MHD)

–         kvalita životního prostředí

–         možnost účastnění se lokálního rozhodování nebo plánování

Úkolem respondentů bylo vyjádřit svou spokojenost opět na bodové škále 0 až 10 bodů. Výsledky u jednotlivých kategorií plus průměrnou hodnotu zobrazuje graf níže.

Jak je patrné z grafu, poměrně hodně spokojení jsou obyvatelé města Šumperk hlavně s kvalitou životního prostředí a s možnostmi provozovat své koníčky. Zároveň, o dost lépe hodnotí životní prostředí kategorie A oproti ostatním. Za mírně nadprůměrné vyjádření spokojenosti obyvatel můžeme považovat výsledky u mezilidských vztahů a veřejných služeb. Za průměrné považují obyvatelé možnosti účastnit se místního rozhodování nebo plánování, které jim město nabízí. Nejhůře hodnocenou oblastí seberealizace se stala oblast zaměstnání. Lidé považují možnosti zaměstnání ve městě Šumperk za podprůměrné až téměř nedostačující. Byl zde také zaznamenán nejvyšší rozdíl mezi hodnotami jednotlivých kategorií (kategorie A: 5,5 hodnotícího bodu / kategorie C: 3,2 hodnotícího bodu). Obdobný výsledek u této oblasti je však očekávaný jednak vzhledem k faktu, že míra nezaměstnanosti v okrese Šumperk ke dni 30.6.2010 byla 11,82%, což je zároveň vyšší nezaměstnanost než vykazuje v průměru Olomoucký kraj (zdroj: http://www.olomouc.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/nezamestnanost_v_olomouckem_kraji_k_30_6_2010 ).

Jednak je pochopitelné, že věková kategorie A byla tvořena také studenty vysokých škol, kteří prozatím nemají o trhu práce ve svém městě až takové povědomí, aby jej mohli reálně zhodnotit.

Dále mě zajímalo, jak vlastně důležité jsou tyto výše uvedené oblasti seberealizace pro obyvatelé města. Na kvalitě čeho jim záleží nejvíce, resp. nejméně. Respondenti tak měli seřadit jednotlivé oblasti dle důležitosti. Výsledky opět v grafu níže.

Je zcela zřejmé, že nejdůležitější oblastí pro seberealizaci ve městě je pro Šumperské obyvatele možnost zaměstnání, což se shodně projevilo ve všech kategoriích. Zní to logicky, neboť bez výdělku je člověk často omezen v provozování svých koníčku, s čímž souvisí také navazování nových vztahů, atp. Proto se zbývající oblasti ocitly až na dalších pozicích. Dosti podobně z hlediska důležitosti chápou obyvatelé hned 3 oblasti: mezilidské vztahy, základní veřejné služby a životní prostředí. Až poté se na řadu dostává oblast volného času a s ní spojených možností k provozování koníčků. Na druhou stranu, v této oblasti byl nejvyšší rozdíl mezi kategoriemi (kategorie A – 3,2 bodu v pořadí důležitosti / kategorie C – 4,9 bodu v pořadí důležitosti), což je dáno zřejmě postupně se měnícím životním stylem a  s ním také souvisejícími prioritami s přibývajícím věkem člověka. Za téměř zcela nedůležitou pak obyvatelé považují možnost účastnit se místního rozhodování či plánování.

V poslední části dotazníku měli respondenti jednak opět na bodové škále 0 až 10 bodů ohodnotit jednotlivé položky u každé ze sedmi otázek a jednak přiřadit k jednotlivým položkám, kterou z nich považují za tu nejdůležitější (A1, B1, C1) a druhou nejdůležitější (A2, B2, C2). Výsledky jsou zobrazeny v grafech s komentářem.

Otázka č.8

Nejčastější situací pro obyvatele je tedy setkávání se s lidmi na místech k tomu určených (hospody, sportoviště, parky, aj.), potažmo i běžné setkávání na ulici. Méně časté je pak mluvit s lidmi v obchodech nebo v sousedství. Zde je opět patrný velký rozdíl mezi věkovými kategoriemi, který je nejspíš způsobený faktem, že lidé staršího věku vytvářejí sousedské vztahy výrazně více něž lidé v kategorii A.

            Co se týče důležitosti jednotlivých položek u věkových kategorií, jak vidno, názory jsou poměrně rozmanité. Kategorie A podobně jako kategorie B považuje za nejdůležitější se setkávat s lidmi na místech k tomu určených, dále na ulici a jen v omezené míře je pro ně důležité mluvit se sousedy. Naproti tomu nejstarší kategorie C považuje za nejdůležitější vztahy v sousedství, na druhém místě setkávání se s lidmi na ulici a až posléze položky ostatní. Jedná se opět o důsledek změny způsobu života s přibývajícím věkem.

Otázka č. 9

            Co do bezpečnosti, považují obyvatelé Šumperka své město za mírně nadprůměrné, přičemž z uvedeného je podle nich nejbezpečnější nechat přes noc otevřené okno. Naopak nejméně bezpečné (ačkoliv průměrná hodnota 5,4 bodu značí opět nadprůměrný výsledek) je podle nich chodit v noci po veřejných prostranstvích. U této položky byl zároveň zjištěn nejvyšší rozdíl mezi kategoriemi (B – 6,4 / C – 4,5).

            Důležitost položek u této oblasti pro obyvatele byla vzácně vyrovnaná. Vždy dvě položky mají nepatrně vyšší význam oproti zbylým dvěma v rámci každé věkové kategorie. To dokazuje i shoda A1, B1 i C1, u kterých jsem zaznamenal nejvyšší důležitost u položek „nezamčené dveře“ a „hlavní ulice v noci“. Vyrovnanost položek je zřejmě způsobena jednak odlišnými zkušenostmi respondentů s bezpečností ve městě (která až tak není závislá na věku) a jednak pravděpodobně jinými atributy obydlí respondentů (přízemí domu, neoplocený pozemek, blízkost parku, centrum města, apod.).

Otázka č.10

            Kvalita kulturního prostředí ve městě je jeho obyvateli posuzována jako velmi solidní. Jednotlivé položky mezi sebou nezaznamenaly vyšší rozdíly jak 1,1 hodnotícího bodu. Stejně tak rozdíly mezi kategoriemi nevykazují žádné větší výkyvy. Nutno však říci, že za nejkvalitnější kulturní oblast považují obyvatelé z uvedeného výčtu divadla a kina, na druhém místě pak sportovní zařízení.

            A co je pro Šumperáky nejdůležitější z hlediska kvality v této oblasti, to ukazuje graf nad textem. Na prvních místech se u všech věkových kategorií ustálila sportovní zařízení a divadla + kina. Podstatně méně důležitá (hlavně pro mladší generace) je kvalita kulturních domů a knihoven a téměř zcela nedůležitá je pro obyvatele kvalita muzeí. Výsledek však zcela předpokládaný a pochopitelný.

Otázka č.11

            Otázka dostupnosti uvedených služeb se obecně stala svými výsledky opět silně nadprůměrnou. Mezi nejdostupnější služby řadí obyvatelé veřejné školy, praktické lékaře a nemocnici. Na druhou stranu, za nejhůře dostupné (avšak stále nad průměrem) je považováno sociální bydlení. Mezi jednotlivými věkovými kategoriemi nejsou patrné výraznější rozdíly, což vytváří celkový velmi kladný obrázek, co se týče dostupnosti těchto základních služeb.

 

            Za důležité v rámci dostupnosti výše uvedených služeb považují obyvatelé Šumperka především služby zdravotnické, tedy praktické lékaře a nemocnici. O něco méně důležité jsou pro ně služby vzdělávací a bezpečnostní, tedy veřejné školy a policie. Pro starší generaci je pak také poměrně důležitá dostupnost MHD. Naproti tomu, služby sociální (včetně sociálního bydlení) jsou brány v podstatě jako nedůležité.

Otázka č.12

            Jak ukazuje další graf týkající se kvality, Šumperk by mohl být označen jako město nadprůměrné kvality. Je zde patrné, že nejspokojenější z uvedených položek jsou obyvatelé s hlukem (tedy resp. klidem) v noci. Další položky si udržují svou významnou hodnotu. Ačkoliv „nejhůře“ vyšla z průzkumu kvalita zastavěných prostor, je nutné zmínit, že dochází v současné době k revitalizaci jedné z hlavních částí města, která respondenty ještě nemohla v jejich rozhodnutí naplno kladně ovlivnit.

(zdroj: http://www.sumperk.cz/cs/dokumenty/aktualni-rekonstrukce/revitalizace-ulice-jiriho-z-podebrad.html )

            Rozdíly mezi kategoriemi jsou znova jen nepatrné. Jedinou výjimku tvoří položka kvality ovzduší, kde rozdíl mezi kategorií A a kategorií B zaznamenal 1,5 hodnotícího bodu (kategorie A – 8,5 bodu / kategorie B – 7,0 bodu).

            Kvalita zeleně, ovzduší i odvoz odpadů a čištění ulic se z hlediska důležitosti staly obecně těmi nejpodstatnějšími položkami pro obyvatele města. Za nimi následují hluk v noci a kvalita zastavěných prostor. Co obyvatelé nepovažují za příliš důležité, je kvalita (úroveň) hluku ve dne. Jediným výrazným výkyvem je dvojnásobný počet respondentů, který oproti ostatním označil kvalitu zastavěných prostor za nejdůležitější položku z výčtu.

Otázka č.13

            Na tomto místě je oproti předchozím grafům jasně patrné, kde má Šumperk jako město své mezery, co se týče seberealizace svých obyvatel. Výsledky průzkumu u výše uvedených položek se dostávají do neuspokojivých podprůměrných hodnot. Průměrné hodnoty drží dle obyvatel pouze úroveň rozdělování příjmů obce (5,1 bodu), následována úrovní rekvalifikace a podpory nezaměstnanosti (obojí 4,2 bodu). Nejnižší úroveň má dle průzkumu míra nezaměstnanosti (3,8 bodu). Jedná se o důsledek výše popsané situace, kdy se město (okres) Šumperk potýká s vysokou nezaměstnaností v porovnání s průměrem ČR.

(zdroj: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/nezamestnanost/ )

            Při porovnání kategorií je patrný vyšší optimismus nejmladší generace v této oblasti.

            Důležitost položek v této oblasti je dle očekávání poněkud rozmanitější. Zatímco kategorie A jednoznačně považuje v důsledku svého elánu a sebevědomí za nejdůležitější otázky úroveň nezaměstnanosti a podpory novým podnikatelským záměrům, „střední“ kategorie už poněkud protřeleji přiděluje své body také (a dokonce nejvíce v porovnání s ostatními položkami) lepšímu rozdělování příjmů obce a rovněž možnostem rekvalifikace. Až poté řeší zbylé dvě položky. Kategorie C už se opět vrací k důležitosti, kterou skýtá úroveň nezaměstnanosti a také odborná rekvalifikace.

Otázka č.14

            Poslední oblastí, kde měli respondenti vyjádřit svůj názor na seberealizaci ve městě Šumperk, byla efektivita uvedených možností zapojení se do místního rozhodovacího procesu. Za zdaleka nejefektivnější považují obyvatelé možnost účasti v komunálních volbách. Jako lehce podprůměrnou pak hodnotí efektivitu prostřednictvím přímých žádostí na městský úřad, účasti v nevládní organizaci a podílení se na lokálním plánovacím procesu. Lokální demonstrace se pak obyvatelům zdají efektivní jen minimálně. Zajímavé je pozorovat schéma, jakým se jednotlivé kategorie seřadily u všech položek. Pravděpodobně to vyjadřuje vzrůstající skepticismus a nedůvěru v této oblasti s přibývajícím věkem člověka.

            Z hlediska důležitosti chápou obyvatelé nejvýrazněji účast ve volbách, která jim má pravděpodobně zaručit prosazení obecně prospěšných cílů. Poté jsou dle průzkumu důležité také přímé žádosti a dotazy na městský úřad. Účastnit se lokálního plánování a být součástí nevládní organizace považují obyvatelé Šumperka spíše za méně podstatné. Jako zcela nedůležité co do efektivity pak berou organizování či účast na lokálních demonstracích. Hlavní rozdíl mezi kategoriemi je patrný hlavně u kategorie A, která důležitost u dvou položek ohodnotila podstatně výrazněji než zbylé dvě. Je to nejspíš důsledek nedostatku zkušeností s ostatními oblastmi v této otázce.

Shrnutí

            Při pohledu na zpracovaný průzkum musím říct, že jsem s výsledky mého bádání spokojen. Nejen, že bylo prokázáno, že město Šumperk je jeho obyvateli považováno za místo, které jim umožňuje seberealizovat se v mnoha oblastech a aspektech života, ale také je uspokojivé vědět, že své město chápou jako nadprůměrné a bezpečné místo pro svůj život, a to ve všech zkoumaných věkových kategoriích (lidí v produktivním věku). Zároveň průzkum odhalil nedostatky, které obyvatelé vnímají ve městě, a to především v oblasti zaměstnanosti včetně její podpory a také v oblasti týkající se místního rozhodování a plánování.

            I já osobně jsem rád, že žiji právě v Šumperku a co se týče otázky seberealizace v něm, nemohu jinak, než souhlasit s výsledky zkoumání. Věřím zároveň, že zveřejnění tohoto průzkumu na internetových stránkách bude pro mnohé zdrojem zajímavých informací a poznatků. V neposlední řadě by tento průzkum s jeho výsledky mohli využít také subjekty mající na starost právě lokální plánování a rozhodování k případnému zavedení či vylepšení nových trendů, opatření, inovačních projektů, apod.

Autor: Bc. Marek Müller

Be Sociable, Share!

    Permanent link to this article: http://www.vemeste.cz/2010/09/nazory-ruznych-vekovych-skupin-obyvatel-mesta-sumperk-na-seberealizaci-ve-meste/

    Napsat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *