Vysočanská radiála: O dálnici více, o chodník a dvě cyklostezky méně

PRAHA – Vysočanská radiála, spojující Pražský okruh a Průmyslový polookruh, se dnes otevírá autům. Obyvatelé Hloubětína si můžou oddychnout – uleví se jim od nesnesitelného provozu. Město ale nepředstavilo žádný plán, jak chce zabránit tomu, aby se auta časem do této čtvrti nevrátila. Při stavbě radiály se opět zapomnělo na pěší a cyklistickou dopravu, vznikly jen vyhlídkové, turistické cyklotrasy. Kromě toho, že radiála přerušila jedinou pěší cestu z Hloubětína do Letňan, znemožní také postavit dvě plánované cyklostezky v okolí (1). Magistrát tím pravděpodobně porušil pro něj závazný Krajský plán snižování emisí (2).
Auto*Mat se v otevřeném dopise (3) ptá nového radního pro dopravu Noska, kdo je zodpovědný za to, když se na chodce a na lidi na kolech při městských stavbách zapomene. Není to přitom zdaleka první případ. Jen letos magistrát zapomněl na Pražany neužívající auto při rekonstrukci Smetanova nábřeží, ulic Michelská a Budějovická na Praze 4 a při stavbě Štěrboholské radiály (4, 5).

„Radiála by mohla Hloubětínu pomoci podstatně víc, kdyby se ihned po jejím otevření zklidnila Kolbenova a Poděbradská,“ míní Vratislav Filler ze sdružení Auto*Mat. Sdružení postrádá opatření, která by zajistila, že provoz v Hloubětíně opět nezesílí. „Bez rozumných omezení na hloubětínských ulicích si městští plánovači jen udělali místo na to, aby za deset let jezdilo po Praze ještě o čtvrtinu víc aut než dnes.“

Realizace stavby je destruktivní pro pěší a cyklistickou dopravu. To, co se podařilo udělat pro
rekreační cyklisty, nepostačuje pro lidi, kteří se na kole dopravují. Nový nájezd na Kbelské zrušil tamní chodník, jediné spojení od Hloubětína k Letňanům. Přitom by tudy měla vést dokonce cyklostezka. Kvůli radiále se asi nedočká realizace ani další plánovaná stezka na hraně svahu u letiště. Zářez ve svahu jde tak blízko letištnímu plotu, že výstavbu cyklostezky značně komplikuje.

„Žádná dopravní stavba není jen dálnicí pro auta, má vždy ohromný vliv na život lidí ve svém okolí,“ vysvětluje Vít Masare z Auto*Matu. „Měla by proto umožnit co nejširší využití území, a ne svoje okolí umrtvit likvidací chodníků či znemožněním plánovaných cyklostezek. Pěšky nebo na kole si cestu o dva kilometry dál přes Satalice nikdo prodlužovat nebude. Prahu každou zimu dusí smog způsobený nekontrolovaně rostoucí závislostí na automobilech, tady přitom Pražané definitivně přicházejí o možnost dostat se z Hloubětína do Letňan jinak než autem.“

Magistrát porušuje vlastní předpisy

Magistrát přitom nejspíš porušil své vlastní předpisy. Podle Krajského programu snižování emisí z roku 2010 (2) a usnesení Rady o podpoře cyklistické dopravy z roku 2003 má vedení města povinnost zamezovat vzniku nových bariér pro chodce a zařazovat do všech „městských“ staveb odpovídající řešení pro cyklistickou dopravu. To se ale opakovaně neděje.

Seznam staveb, které ignorovaly řešení pro bezmotorovou dopravu, byl značně dlouhý už v roce 2008 a trvale narůstá (4), letos například o Smetanovo nábřeží či rozšíření Štěrboholské radiály. A podobné stavby hrozí i nadále (5). Občanské sdružení Auto*Mat proto interpeluje designovaného radního pro dopravu Josefa Noska (3). „Kdo je zodpovědný za případy, kdy je stavba investovaná OMI nebo TSK realizována v rozporu s ustanoveními vyhlášky 16/2010?“ ptá se sdružení v otevřeném dopise.

„Dokonce i socialističtí plánovači v osmdesátých letech zřejmě mysleli na chodce víc než ti dnešní,“ uzavírá Filler.

Seznam příloh

  1. Problémy Vysočanské radiály
  2. Krajský plán snižování emisí a usnesení Rady hl. města Prahy č. 0544 z roku 2003
  3. Otevřený dopis designovanému náměstku pro dopravu, panu Josefu Noskovi
  4. Seznam staveb, kde byly v minulých letech opomenuty úpravy pro chodce a cyklisty
  5. Seznam staveb, kde hrozí realizace naprosto nevhodná pro bezmotorovou dopravu

 

Přílohy:

  1. Problémy Vysočanské radiály

    Rizika pro motorovou dopravu:

    Zprovoznění radiály přinese významné odlehčení řady ulic (zejména Kbelské, Průmyslové, Poděbradské, Kolbenovy a Chlumecké) a dvou největších úrovňových křížení Průmyslového polookruhu s radiálami Poděbradskou a Kolbenovou, zejména od podstatné části těžké nákladní dopravy. Toto uvolnění znamená paradoxně značné riziko pro širší oblast severovýchodu Prahy, ve které nově vytvořená kapacita zatraktivní jízdu osobním automobilem. Bez vhodných doprovodných opatření tak stavba otevírá dveře ke zrychlenému nárůstu objemů IAD na severovýchodě Prahy (dopravní indukce) podobně, jako k tomu pravděpodobně došlo na jihu Prahy v září 2010.

    Aby byla tato rizika snížena, bylo by velmi vhodné regulovat kapacitu komunikací souběžných s Vysočanskou radiálou (zejména Poděbradské, Kolbenovy a Kbelské v oblasti Hloubětína) a přistoupit do určité míry k jejich zklidnění. Jen tak bude možné zajistit, že se v horizontu cca 10–20 let na nyní uvolněné komunikace opět nevrátí dosavadní intenzity provozu.

    Problémy pro pěší a cyklistickou dopravu:

    Realizovaná stavba vykazuje z hlediska pěší a cyklistické dopravy řadu zásadních nedostatků, byť se některá místa podařilo vyřešit dobře. Velké stavby dopravní infrastruktury v urbanizovaném prostředí města po své realizaci výrazně mění poměr výhodnosti motorové a bezmotorové dopravy a je tedy žádoucí korigovat tento nepoměr současnou realizací opatření maximálně zvyšujících komfort bezmotorové dopravy. Tato možnost byla v případě Vysočanské radiály zcela opomenuta. Zásadní nedostatky realizace Vysočanské radiály z hlediska bezmotorové dopravy jsou:

    1. Nájezdem mimoúrovňové křižovatky byl odstraněn stávající chodník podél ulice Kbelské. Pěší propojení mezi údolím Rokytky a náhorní planinou Proseka a Letňan je tak nyní nemožné jinak než Freyovou ulicí nebo přes Satalice. Chodník byl zároveň využíván jako nouzová cyklostezka podél Kbelské ulice, která je jinak na kole bezpečně prakticky neprůjezdná.
    2. Nebyla realizována příprava na budoucí cyklostezku A430 podél ulice Kbelské. Ulice Kbelská je významnou potenciální spojnicí pro bezmotorovou dopravu a mezi Hloubětínem a Letňany nemá alternativu. Stávající realizace mimoúrovňového vyústění Vysočanské radiály na Kbelskou ulici znemožňuje průjezd na jízdním kole a značně komplikuje budoucí začlenění cyklodopravy do celé oblasti.
    3. Byla znemožněna výstavba budoucí cyklostezky A266 po hraně svahu mezi radiálou a Kbelským letištěm. V rámci stavby nebyla tato cyklostezka realizována v celé délce a současné prostorové možnosti už její dokončení nenabízejí bez zásahu do svahu nad radiálou. Jak zaznělo na jednání Komise pro cyklistickou dopravu v úterý 15. 11. 2011, stavební řešení v západní části u plotu letiště je nyní obtížné. Za nedostatek lze považovat i to, že cyklostezka vedená v souběhu v oblasti přímo zasažené stavebními pracemi při výstavbě radiály nebyla současně realizována, ani nebyly učiněny žádné koordinační přípravné kroky.
    4. Na přemostění ulice Budovatelské nebyla instalována opatření pro cyklistickou dopravu. Po mostě by přitom měly vést dvě hlavní městské cyklistické trasy (A262 a A266). Taková realizace bývá v pražských podmínkách již pravidlem. Lze předpokládat, že obdobně budou realizovány i připravované stavby Městského okruhu a Libeňské spojky, které jsou, na rozdíl od Vysočanské radiály, vedeny ve výrazně více urbanizované krajině a případný zásah do urbanismu města a podmínek pro bezmotorovou i veřejnou dopravu může být ještě mnohem drtivější.
  2. Krajský plán snižování emisí a usnesení Rady hl. města Prahy č. 0544 z roku 2003

    Povinné začleňování pěší a cyklistické infrastruktury do staveb investovaných městskými organizacemi vyplývá z dvojice platných městských dokumentů. Jedním je od roku 2003 platné usnesení Rady hl. města Prahy, ukládající rozvíjet síť cyklistických tras, druhým je Integrovaný krajský program snižování emisí na roky 2011–13, závazná vyhláška Hlavního města Prahy, ukládající orgánům města řadu při přípravě a výstavbě řadu konkrétních povinností ohledně pěší a cyklistické dopravy.

    Usnesení Rady hl. města Prahy č. 0544 z roku 2003:

    Naplňuje zásady dalšího rozvoje systému cyklistických tras. na území hl. m. Prahy po roce 2002. Toto usnesení ukládá Odboru městského investora MHMP a TSK následující:

    „Zajišťovat při přípravě rekonstrukcí a nové výstavbě komunikací případně i při přípravě dalších investičních akcí vytváření vhodných podmínek pro cyklistickou dopravu.“

    Vyhláška č. 16/2010 hlavního města Prahy – Integrovaný krajský program snižování emisí na roky 2011–2013:


    Kapitola 2.1.14. Podpora cyklistické dopravy:
    U nových dopravních staveb se pak vychází z usnesení RHMP z r. 2003, které ukládá OMI a TSK:
    „zajišťovat při přípravě rekonstrukcí a nové výstavbě komunikací, případně i při přípravě dalších investičních akcí, vytváření vhodných podmínek pro cyklistickou dopravu.“ (…)
    Realizovat cyklotrasy v rámci výstavby a rekonstrukcí komunikací. Zajistí: OMI ve spolupráci s TSK a Komisí RHMP pro cyklistickou dopravu (…)

    Kapitola 2.1.15. Podpora pěší dopravy: (…)
    Zamezení vzniku nových bariér pro pěší pohyb obyvatel
    Základní podmínkou podpory pěší dopravy je zajištění prostupnosti území HMP, což zahrnuje odstraňování stávajících bariér pěšího pohybu a zamezování vzniku nových bariér v území. Vytváření pěších propojení skrze stávající bariéry je předmětem předcházejícího úkolu. Vedle toho je ovšem nezbytné trvale dohlížet na zachování prostupnosti na stávajících běžných trasách pěšího pohybu lidí, a to zejména ve vazbě na zastávky veřejné dopravy, objekty služeb a občanské vybavenosti (školy, úřady, zdravotnická zařízení, obchody), rekreační objekty a plochy, významná pracoviště apod.

    Zejména je nezbytné:

    • zajistit realizaci dostatečného počtu bezpečných průchodů přes plánované liniové stavby (silnice a železnice),
    • neumožňovat vznik uzavřených areálů (např. oplocených obytných celků apod.) na tradičních pěších trasách,
    • uchovat existující průchody a pasáže a ve vhodných lokalitách usilovat o jejich začlenění do plánů zástavby v rámci řízení, jichž je HMP účastníkem.

    Zajistit či vyžadovat dostatečnou prostupnost plánovaných liniových staveb
    Zajistí: TSK, OST, OOP, stavební úřady
    Časový rámec: průběžně
    Předpokládané náklady: nepředpokládá se navýšení nákladů
    V rámci příslušných povolovacích řízení zamezovat vzniku uzavřených areálů na stávajících trasách pěší dopravy
    Zajistí: OST, OOP, stavební úřady“

  3. Otevřený dopis designovanému náměstku pro dopravu panu Josefu Noskovi

  4. Seznam staveb, kde byly v minulých letech opomenuty úpravy pro bezmotorovou dopravu:

    Do roku 2010:

    • Nábřeží Edvarda Beneše – povodňové opravy vyústily v úzký chodníček se sloupy uprostřed
    • Bubenské nábřeží – pro jízdu na kole zbyl jen úzký chodníček, dolní cesta pro pěší zarůstá a nikdo ji nepoužívá.
    • Křižovatka U Bulhara a podjezd železnice – nebezpečná křižovatka postrádá prvky cykloinfrastruktury, následné začleňování alespoň nějakých prvků bylo velmi obtížné.
    • Sokolovská ulice ve Vysočanech– do celkové rekonstrukce nebyly integrovány žádné prvky cykloinfrastruktury
    • Sokolovská ulice – po výstavbě části Pobřežní byl znemožněn průjezd na kole nevhodnými stavebními úpravami.
    • Vodičkova ulice – obtížně sjízdná dlažba na jedné z důležitých cyklistických spojnic. Obtížná sjízdnost pro cyklisty zde může vést i ke zdržování tramvají.
    • Malovanka – mimoúrovňová křižovatka Městského okruhu znemožnila cyklistickou dopravu po páteřní cyklotrase. Lávka přes křižovatku je na jednom konci zakončena poruchovým výtahem v místě, kde mohla být pohodlná rampa.
    • Městský okruh na třídě Milady Horákové – největší investice města za desítky miliard do značné míry ignoruje potřeby cyklistické dopravy i chodců.
    • Pankrácká pláň – při kompletní přestavbě uliční sítě před Arkádami se zcela zapomnělo na jízdní kola
    • Radlická ulice – při výstavbě nové tramvajové trati se zcela zapomnělo na kola.
    • Strossmayerovo náměstí – nová pěší zóna funguje jako bariéra pro cyklistickou dopravu (s výjimkou jednoho směru)
    • Spojnice Sokolovská – Pod Krejcárkem: ignorování cyklistické dopravy
    • U Sluncové: V rámci Nového spojení byly dále zhoršeny podmínky pro pěší průchod z Karlína na Vítkov. Cesta ze Sluncové na Ohradu nebyla doposud otevřena.

    V roce 2011:

    • Smetanovo nábřeží – rekonstrukce tramvajové trati naprosto ignorovala jakékoliv řešení pro usnadnění průjezdu na kole (investor Dopravní podnik hl. města Prahy, nebyla provedena koordinace s dalšími záměry)
    • Budějovická ulice – Rekonstrukce ulice převedla páteřní cyklotrasu do provozu bez cyklopruhů, ačkoliv řešení s nimi byla prostorově možná (Investor Technická správa komunikací, , výhrady měla městská část)
    • Michelská ulice – Rekonstrukce neobsahuje řešení, které by umožnilo bezpečný průjezd na kole (Investor Technická správa komunikací, výhrady měla městská část)
    • Rozšíření Štěrboholské radiály – při rozšiřování Štěrboholské radiály v září 2011 byl stržen most pro pěší a cyklisty přes železniční trať na připravované hlavní cyklotrase A233 a byl nahrazen metr a půl širokou, pro na kole naprosto neprůjezdnou lávkou (Investor OMI).
  5. Seznam staveb, kde hrozí realizace naprosto nevhodná pro bezmotorovou dopravu

    Magistrát má připravenou řadu hotových projektů, které často znamenají zabetonování nevyhovujících podmínek pro bezmotorovou dopravu na desítky let dopředu; jediné, co brání v jejich realizaci, jsou chybějící peníze. Neexistuje oficiální, veřejně dostupný seznam takových staveb. Přesto lze dohledat existenci řady projektů, jak magistrátu, tak městských částí, které buď konzervují nevyhovující podmínky pro bezmotorovou dopravu, nebo je přímo zhoršují. Tyto projekty byly zpravidla vyhodnoceny jen z hlediska motorové dopravy a nebyla k nim provedena řádná urbanistická studie.

    • Libeňský most – Připravovaná přestavba mostu za stovky miliard korun znamená více prostoru pro auta a užší chodníky.
    • Hlávkův most – Návrh rekonstrukce křižovatky Vltavská nadále nutí chodce i cyklisty i nadále používat nevyhovující podchody.
    • Náplavka na Praze 5 – Zamýšlená nová zástavba zabrání v budoucnu pěšímu průchodu podél vltavského břehu.

    Je pravděpodobné že v dalších stupních přípravy (DÚR, DSP) existuje podobných staveb značný
    počet.

Přímý odkaz na tento článek: https://www.vemeste.cz/2011/11/vysocanska-radiala-o-dalnici-vice-o-chodnik-a-dve-cyklostezky-mene/