Pětimiliardová ztráta kvůli opožděnému zprovoznění Blanky je jen nepodloženou spekulací

Iniciativa Auto*mat v reakci na článek na serveru aktualne.cz (1) odmítá spekulace o škodách v řádu miliard, které společnosti mohlo způsobit opožděné zprovoznění tunelu Blanka. Společenský a ekonomický přínos tunelu není prokázaný, stavba neprošla posuzováním EIA a Praha pro Blanku nežádala o evropské peníze, což naznačuje, že nemohla stavbu obhájit ani z ekologického ani ekonomického hlediska.

Neexistuje žádný věrohodný podklad, který by prokazoval, že zprovoznění tunelu Blanka bude mít společenský nebo ekonomický přínos. Naopak existují závažné indicie, že výstavba a provoz tunelu povedou ke škodám na životním prostředí a nebudou ekonomicky návratné. Tunel Blanka byl účelově schválen jako “místní komunikace,” aby se na něj nemuselo vztahovat jinak povinné posuzování vlivu na životní prostředí (proces EIA), které obsahuje i povinnost předložit záměr ve variantách a vyčíslit ekonomické dopady. Už v době plánování tunelu bylo zjevné, že by tímto posuzováním neprošel (2).

Pokud by tunel Blanka měl zřejmé celospolečenské pozitivní dopady, byly by pravděpodobně vyčísleny a na jejich základě by bylo také možné žádat o příspěvek z peněz EU. Skutečnost, že Praha na tunelový komplex Blanka jako takový o evropské peníze nežádala (3), potvrzuje, že tehdejší vedení města nebylo schopné obhájit společenskou prospěšnost ani ekonomickou návratnost záměru.

Ekonomický přínos 5,5 %, který byl uvažován pro dálnici někde za Brnem, nelze ve stejné výši předpokládat při odhadu ekonomického přínosu tunelového komplexu Blanka, extrémně nákladného městského tunelu – ten pouze vytváří novou kapacitu pro další nárůst automobilové dopravy (v daném prostředí té nejméně efektivní) a drtivá většina uživatelů by pro pokrytí nákladů na jeho výstavbu a provoz nejspíš nebyla ochotna platit mýto ve výši 35 Kč (4).

Není možné předpovídat ekonomickou prospěšnost tunelu po uvedení do provozu pouze na základě předpokladů o zrychlení cest a snížení nehodovosti. Věrohodná analýza musí brát v potaz následný nárůst dopravy v navazující dopravní síti, který mnohdy dokáže veškeré přínosy zvrátit ve zhoršení současného stavu (5). Nadto je empiricky dokázáno, že vyšší celková kapacita dálnic ve městech nepřispívá k jejich ekonomické vyspělosti (6). Smysl Blanka nedává ani proto, že odvede mnoho cest z již dotované MHD do dotovaného tunelu, a vytvoří tedy ještě vyšší tlak na veřejné rozpočty, v současnosti už dost napjaté.

Poznámky

1) Známe drsný účet za spící tunel Blanka. Přes pět miliard – aktualne.cz, 11.3.2015
2) Tunel Blanka pro pokročilé (tunel-blanka.cz)
3) Praha v letech 2009 – 2013 žádala EU celkem o tři dotace na dopravní telematiku, které se dotýkají i staveb spojených s tunelovým komplexem Blanka, nikoliv ale na komplex samotný. Tyto žádosti o dotace lze posoudit nejspíš jako záplatování špatného rozhodnutí o výstavbě tunelu.
4) 34 Kč po odečtení daně z paliva. Pokud by chtěl tunel provozovat komerční subjekt a počítal s návratností investice 30 let, muselo by být mýtné dokonce až 92 Kč (bez DPH) Viz zde a zde.
5) Viz např. Traffic Forecasts Ignoring Induced Demand: a Shaky Fundament for Cost-Benefit Analyses. EJTIR, Issue 12(3), 2012, pp. 291-309, ISSN: 1567-7141, www.ejtir.tbm.tudelft.nl , online.
(6) Naopak zlepšení spojení města s jeho zázemím vede k vymísťování pracovních míst i bydlení za město a snižování daňových příjmů, město však dále musí nést náklady na údržbu. Více zde (anglicky).

Přímý odkaz na tento článek: https://www.vemeste.cz/2015/03/petimiliardova-ztrata-kvuli-opozdenemu-zprovozneni-blanky-je-jen-nepodlozenou-spekulaci/