Chůzí do schodů ke zdraví!

Dnešní společnost je naučena vnímat problém zdraví výhradně na úrovni medicíny či zdravotnictví, jako organizace. Neustálý nárůst neinfekčních onemocnění, jako jsou obezita, kardiovaskulární onemocnění, cukrovka a další, však úzce souvisí s vlastním přístupem člověka ke svému zdraví. Koreluje s negativní změnou životního stylu ve smyslu nadměrného užívání tabákových výrobků, nízké úrovně pohybové aktivity a konzumace nezdravé stravy.

 Mezi základní priority Světové zdravotnické organizace (2006) v oblasti veřejného zdraví patří znovuobnovení kladného přístupu k pohybové aktivitě a jejího zapojení do každodenní činnosti člověka. Aktivní transport prostřednictvím chůze, jízdy na kole a chůze do schodů může být prvním krokem změny životního stylu z pasivního na aktivní.

 Na přelomu dubna a května roku 2009 statutární město Brno a  Brněnské komunikace a.s. podpořily výzkumný projekt, studentky Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, v oblasti podpory pohybové aktivity se zaměřením na chůzi do schodů. Výzkum se zabýval ověřením účinnosti metody „Point of decision promps“ (Okamžik rozhodnutí na základě výzvy) jejímž cílem je  prostřednictvím motivačních tabulí, nápisů a značek umístěných v blízkosti výtahu nebo eskalátoru, povzbudit jedince k použití nejbližšího schodiště a zvýšit tak jeho dávku denní pohybové aktivity.

Vzhled místa v období před-intervence a post-intervence

   Pro výzkum bylo vybráno veřejné schodiště a eskalátor u Obchodního domu Tesco, v ulici Dornych 4 ve městě Brně. Schodiště je velmi frekventovaným místem ležícím na cestě do OD Tesco, nákupní Galerie Vaňkovka a Autobusového nádraží Zvonařka. Vlastní výzkum, měření počtu uživatelů schodiště a eskalátoru, probíhal ve třech etapách. První etapa tzv. před-intervence (20. 4. – 23. 4. 2009) znamenala měření bez využití motivačních cedulí. Bylo za potřebí zjistit základní stav využití schodiště a eskalátoru. Období tzv. intervence (27. 4. – 30. 4. 2009) probíhalo za využití motivačních tabulí, kdy docházelo k pozorování efektivnosti působení. Třetí etapa tzv. post-intervence (4. 5. – 6. 5. 2009) představovala měření bez využití motivačních cedulí, s kontrolním zapisováním změny chovaní.

Vzhled místa v období intervence

Výzkumnou metodou se stalo skryté, nezúčastněné pozorování, které probíhalo v hodinách od 7:00 – 10:00 a od 16:00 – 19:00. Po celou dobu měření byli přítomni vždy dva pozorovatelé vybaveni ručními počítadly. Jeden pozorovatel zapisoval lidi pohybující se po eskalátoru, druhý zaznamenával počet chodců využívajících schody. Do měření byli započítání lidé pohybující se pouze ve směru nahoru. Slepí lidé, lidé nesoucí kufr, nebo velké zavazadlo, vezoucí kočárek s dítětem či lidé s tělesným postižením nebyly při měření započítání.

Závěrečné výsledky měření byly zpracovány jako porovnání naměřených dat z etap pře-intervence / intervence a intervence / post-intervence.

Tabulka 1. Porovnání naměřených dat v etapách před-intervence a intervence

 

          Počet uživatelů schodiště u OD Tesco se v celkovém porovnání etap před-intervence a intervence zvýšil o více jak 1/3. Procentuální nárůst činní 1,9 procent.Vzhledem k před-intervenční stavu využitelnosti schodiště se v průběhu intervence podařilo navýšit původní počet chodců po schodech o 75,6 procent.

Tabulka 2. Porovnání naměřených dat v etapách intervence a post-intervence

 

 *technická závada eskalátoru

Z důvodu technické závady nebylo možné provést kompletní měření. Na základě dostupných dat a informací, se dá předpokládat trend mírného poklesu uživatelů schodiště v porovnání období intervence a post-intervence.

I z tohoto malého vzorku měření a prostřednictvím základních statistických hodnocení je možné indikovat , že vliv intervence byl pozitivní.  Potvrdilo se očekávání, že intervence působí pozitivně pro sledovaný znak – (v průměru kvantitativní nárůst znaků – vyšší průchod po schodech), po jejím odstranění je zřetelný mírný pokles ve sledovaném znaku.

Další, hlubší výzkumný projekt tohoto typu je ve fázi plánování, jako součást diplomové práce studentky Fakulty tělesné kultury, UP. Hlavním záměrem bude propojení výzkumu s kampaní na podporu každodenní pohybové aktivity.

Zdroje:

Vokáčová, J. (2009). Měření účinnosti nízko-nákladové intervence podpory pohybové aktivity. Bakalářská práce. FTK UP, Olomouc.

World Health Organization. (2006). Physical aktivity and health in Europe: evidence for action. Copenhagen, Denmark: Autor.

Autor: Jana Vokáčová

Přímý odkaz na tento článek: https://www.vemeste.cz/2010/08/chuzi-do-schodu-ke-zdravi/

2 komentáře

    • Draga on 20.9.2013 at 15:34
    • Reakce

    Dobry den.
    Jsem zena,stari 58 let a pohyb je prirozenou soucasti meho kazdodenniho zivota.Pochazim z CR,ale jiz nekolik let bydlim v zahranici.Kdyz prijedu do Prahy tak temer vsude,kde jsou escalatory,ja chodim po schodech,samozrejme,ze si vsimam kolik lidi je podobneho zamereni a s litosti shledavam,ze jich teda moc neni.Jeste v metru by to slo,tam se spechajici mladi lide rinou po escalatorech rychlou chuzi nahoru,ale v obchodnich centrech je to mnohem horsi.Napriklad v nakupnim centru Chodov schodiste primo vybizi vystoupat po nem nahoru,ale lidi se tlaci jako sardinky na escalatory.Takovych a podobnych prikladu bych mohla uest nekolik.
    Bydlim v dome s 28 poschodimi a temer denne si par poschodi vyslapnu,nekdy jdu z 1.az do 28 patra,jindy treba zase jen do 9,to podle casu.Venuji se jeste dalsim sportovnim aktivitam.
    Drzim palce vsem ,aby si uvedomili,ze se musi hybat.Ahoj D.

    • Dakar on 17.1.2014 at 09:45
    • Reakce

    Ne nadarmo se říká ve zdravém těle zdravý duch. Taky si rád pár schodů vyšlápnu a eskalátory úspěšně ignoruji. Bohužel mladí si dneska neuvědomují, že tělo má člověk jen jedno a je třeba se o něj starat také pravidelným pohybem ne jen sezením u počítače.

Napsat komentář: Draga Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.